dnes je 16.4.2024

Input:

Bazény, sportovní plavecká zařízení

1.8.2015, , Zdroj: Verlag Dashöfer

13.6.1
Bazény, sportovní plavecká zařízení

Ing. arch. akad. arch. Jan Vrana

Historie lázeňství

Předobrazem dnešních bazénů, lázní a aquaparků mohou být nejen lázeňská zařízení v Mezopotámii, Indii a Řecku, jistě pak zvláště lázeňská zařízení ve starém Římě, která nepředstavovala jen hygienické zařízení, ale uspokojovala i ostatní potřeby – společenské a kulturní – bohatší populace Římanů.

Prospěšnost, popularita a obliba termálních lázní je zřejmá z četnosti a velikosti těchto zařízení. V Římě ve 4. stol. n. l. bylo celkem 14 500 m2 vodní plochy bazénů na přilehlých pozemcích o velikosti 400 00m2.

Obr. č. 1: Mapa Řím 4. stol. n. l.

V Římě se první veřejné císařské lázně začaly budovat v 1. stol. př. n. l., patří mezi ně například Agripovy, Neronovy, Titovy. Z komplexů velkých císařských lázní jsou asi nejvýznamnější lázně Caracalovy postavené v letech 206 – 217 n. l. a byly funkční až do roku 537n.l. kdy Gótové poničili přívody vody a zkázu dokončilo zemětřesení v r. 847 n. l.; nicméně impozantní ruiny jsou velkou turistickou atrakcí dodnes.

Hlavní lázeňské sály mohly pojmout až 1600 lidí, celý komplex pak 10 000, thermy byly místem zábavy, vzdělání i společenských styků. Voda přivedená aquaduktem Aqua Marcia naplňovala cisternu o obsahu 80 000m3. Architektura i umělecká výzdoba byla impozantní, což je patrné dodnes; viz zachované části konstrukcí, mozaiky a sochy.

Obr. č. 2: Caracalovy lázně

Obr. č. 3: Pohled na Caldarium

Obr. č. 4: Pohled shora na západní palestru

Obr. č. 5: Západní apodyterium

Obr. č. 6: Býk Farnese, nalezený ve východní palestře

VEŘEJNÁ PLAVECKÁ, SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

Koncepce, lokalita, rozsah

Již ve stadiu přípravy záměru je stanovení základního účelu, koncepce, lokality a rozsahu připravovaného zařízení zásadní otázkou neboť ovlivní ekonomičnost a úspěšnost celé akce. Veřejné lázeňské, bazénové zařízení musí splňovat hlavně požadavky na snadnou dostupnost, atraktivitu lokality, dobře zvolené a vyvážené koncepce a přiměřené velikosti, rozsahu služeb a atrakcí. Víceúčelovost zařízení, celodenní a celoroční vytíženost je nezbytná pro ekonomii celého záměru. Vlastní technické a technologické vybavení a zařízení musí odpovídat příslušné vyhlášce (č.238/ 2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště a bazény) a ustanovení dotčených norem.

Klíčová otázka je stanovení velikosti plaveckého zařízení, aby bylo úměrné své lokalitě, je třeba sledovat urbanistické ukazatele dané přiloženou tabulkou.

Počet obyvatel Krytá plovárna Letní plovárna
spádové oblasti m2 vodní plochy m2 zastavěné plochy m2 vodní plochy m2 plochy pozemku
    na 1 obyvatele na 1 obyvatele na 1 obyvatele na 1 obyvatele
pod 5 000 (zvážit) 0,018 0,080 0,15 1,50
5 000 - 10 000 0,016 0,070 0,12 1,35
10 000 - 20 000 0,014 0,060 0,10 1,20
20 000 - 35 000 0,012 0,055 0,09 1,10
35 000 - 50 000 0,011 0,050 0,08 1,00
nad 50 000 0,010 0,045 více zařízení
velikost kapacita dle základní stále celkem
bazénu vodní plochy velikost šaten obsazení  
16,67 x 8 67 130 20 150
25 x 8 90 - 100 180 - 200 40 220 - 240
25 x 12,5 130 - 157 260 - 300 60 320 - 360
25 x 16,67 174 - 187 340 - 360 80 420 - 440
50 x 21 420 - 473 840 - 940 150 990 - 1090

Obr. č. 7: Tabulky určující potřebnou velikost vodní plochy plaveckého zařízení a požadovaného počtu skříněk

Základním kritériem mezinárodně uznávaných bazénů je velikost kryté a otevřené vodní plochy na předpokládaný počet obyvatel, návštěvníků. Pro určení velikosti kryté vodní plochy se užívá vzorce

( x + y/k ) . u = 100 % vodní plochy

x - počet obyvatel města

y - počet obyvatel ve spádové oblasti

k - součinitel účinné spádovosti zpravidla 2 – 4

u - urbanistický ukazatel vodní plochy na jednoho obyvatele (viz tabulka Obr. č. 7)

Další důležitou otázkou je rozdělení rozsahu vodní plochy mezi jednotlivá zařízení aby naplňovala nejen výcvikové a sportovní potřeby ale i rekreační a regenerační možnosti pro pobyt návštěvníků.

Stavební program, dispozice, provozní schéma

Sestavení stavebního programu je základní povinností investora a musí mu předcházet přípravné analýzy průzkumy a rozbory, které ho determinují. Důležité jsou studie rentability a proveditelnosti, respektující zvolenou koncepci a rozsah zařízení. Všechna lázeňská zařízení zahrnují v menším či větším měřítku 11 provozních oddělení a to

  • - bazénová část, vodní plochy
  • - Hygienická oddělení
  • - šatnová oddělení
  • - vstupní hala
  • - restaurační provoz
  • - oddělení pro děti
  • - oddělené pro tělesně postižené
  • - sauna
  • - oddělení kondičního cvičení
  • - oddělení pro zaměstnance
  • - technologická část

Vlastní dispozičně provozní schéma může mít několik variant ovlivněných místní zvyklostí, požárními předpisy, propojením exteriéru a interiéru apod.

Základní provozní linka bazénového zařízení má mít následnou posloupnost:
zádveří – vstupní hala – šatna – osušována – sprchy – WC – bazénová hala – kóje plavčíka

Do této linky dále vstupují doprovodné funkce: recepce, pokladna, občerstvení, restaurace, obchodní buňky, dětská herna, tribuna, posilovny, sauna, relaxace, klubovny místnosti personálu, úklidu, technologie, sklady, spojení s exteriérem, apod.

Obr. č. 8: Dispozičně provozní schéma bazénu

Prostor, funkce, rozměry

Vstupní prostor (hala) má tvořit centrum, ze kterého jsou přístupné všechny prostory zařízení, je vybaven veřejnými WC, pokladnou-recepcí, napojením na správní prostory i technologii. Vhodné je vizuální propojení s bazénovou halou a dále napojení na občerstvení, které obsluhuje i prostor bazénu a má vlastní zásobovací přístup. Správní část, kanceláře vedení, jsou propojeny a se vstupním prostorem i bazénem a zahrnují též plavčíka a ošetřovnu.

Velikost vstupních prostorů musí počítat s  nárazovou kumulací návštěvníků (školy, autobusy) i bezkolizním provozem hendikepovaných uživatelů.

Následné prostory šaten nesmí být poddimenzované a jsou navrženy na základě počtu návštěvníků na bazénu. Z plochy vodní hladiny bazénu se určí počet návštěvníků, předpokládá se1,5 m2 vodní plochy pro neplavce a 3m2 vodní plochy pro plavce. Počet skřínek je dimenzován na dvojnásobek počtu návštěvníků – polovina se koupe, polovina se převléká. Z návštěvníků bazénu bývá 60% mužů, a proto mají být prostory i skříňky variabilní, což řeší použití převlékacích kabin. Šatny mají zahrnovat i prostory pro sportovce, trenéry a personál, s nezbytným úklidem. Předsíně šaten jsou užívány pro aklimatizaci a úpravu zevnějšku návštěvníků.

Velikost prostoru pro sprchy je dána počtem šatnových skřínek a počítá se s jednou sprchou na 12 skřínek.

Dimenzování počtu pisoárů a kabin WC je stejné jako u běžných veřejných šaten a umýváren.

Vlastní bazénová hala je dána vypočtenou velikostí potřebné vodní plochy (viz výpočet a tabulka) a požadavky stavebního programu. Stavební program vychází ze stanovené koncepce, v daném případě školní výuka plavání, plavecké sporty a dětské vodní aktivity s regenerací a částečnou

Nahrávám...
Nahrávám...