dnes je 24.2.2024

Input:

Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení a jejich dodatečné povolení

24.10.2023, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.2.59
Nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení a jejich dodatečné povolení

Ing. arch. Hana Krupníková

Současně platný stavební zákon, tedy zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v textu stavební zákon) upravuje nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení a s tím související jejich dodatečné povolování v § 129.

Stavební zákon taxativně stanovuje důvody, pro které stavební úřad nařídí odstranění stavby, případně terénních úprav nebo zařízení. Odstranění stavební úřad nařizuje vydáním rozhodnutí ve správním řízení, které zahajuje z moci úřední (na rozdíl od povolení k odstranění stavby, resp. souhlasu s odstraněním stavby, které jsou vydávány k ohlášení jejího vlastníka podle § 128 stavebního zákona). Pokud tedy jakákoliv ze zúčastněných osob navrhuje, aby stavební úřad nařídil odstranění určité stavby, terénních úprav nebo zařízení, stavební úřad nezahajuje řízení o odstranění k tomuto "návrhu", ale nakládá s ním jako s podnětem, tzn., že věc prošetří, a teprve na základě zjištění skutkového stavu věci se rozhodne, zda v daném případě existují důvody pro zahájení řízení o nařízení odstranění stavby, terénních úprav nebo zařízení či nikoliv. Důkazní břemeno nese vždy stavební úřad, je tedy na něm, aby prokázal, že v daném případě se jedná o stavbu, terénní úpravy nebo zařízení, u nichž jsou splněny zákonné podmínky pro nařízení jejich odstranění.

Stavební zákon upravuje sedm situací, kdy má být stavebním úřadem vedeno řízení o nařízení odstranění stavby. První z nich je případ, kdy stavba svým závažným stavem ohrožuje život nebo zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí anebo majetek třetích osob. Zvláštní režim pak toto ustanovení stanoví pro případ kulturních památek. Nebude výjimkou, kdy budou rozhodnutím o nařízení odstranění stavby podle tohoto odstavce předcházet rozhodnutí vydaná v jiných řízeních (nařízení zabezpečovacích prací, nezbytných úprav apod.), která se z hlediska jejich efektu ukážou jako nedostatečná.

Nejčastějším případem, kdy je stavebním úřadem vedeno řízení o nařízení odstranění stavby, je situace, kdy je stavba prováděna nebo provedena bez povolení nebo opatření stavebního úřadu, nebo v rozporu s ním, a stavba nebyla dodatečně povolena. Stavební úřad může zahájit řízení o nařízení odstranění stavby pouze tehdy, pokud se jedná o stavbu již zahájenou, tzn., že stavební úřad řízení nemůže zahájit, pokud byly provedeny pouze přípravné práce, jako je např. sejmutí ornice. Dalším důležitým aspektem řízení vedeného podle tohoto ustanovení je to, že stavební úřad povede řízení ohledně nepovolené stavby ve smyslu stavebního zákona, nikoliv ohledně neoprávněné stavby ve smyslu soukromoprávním (např. v případě, kdy je stavba umístěna částečně na cizím pozemku, což se prokázalo až po vydání stavebního povolení). Neoprávněné stavby lze řešit pouze soudní cestou. Pokud je tedy stavba prováděna nebo provedena bez rozhodnutí nebo opatření toto rozhodnutí nahrazující anebo v rozporu s ním, stavební úřad ji může k žádosti vlastníka nebo stavebníka za předpokladu splnění zákonem stanovených podmínek dodatečně povolit, v opačném případě nařídí jejímu vlastníkovi, nebo s jeho souhlasem stavebníkovi, její odstranění. Stavební úřad tedy může nařídit odstranění stavby i jiné osobě, než jejímu vlastníkovi nebo vlastníkovi pozemku, ale pouze v případě, pokud stavbu provádí stavebník bez vědomí jejího vlastníka. Pokud by se v průběhu řízení o nařízení odstranění stavby ukázalo, že se jedná o stavbu, která povolena byla, stavební úřad rozhodne meritorně tak, že odstranění stavby se nenařizuje. Stavební úřad může vedené řízení ukončit rozhodnutím, kterým nenařídí odstranění stavby také v případě změny právní úpravy ve prospěch povinného (vlastníky stavby nebo stavebníka). Jedná se o ty případy, kdy stavby, jež z hlediska stavebního zákona vyžadovaly v době jejich realizace vydání rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu, nově stavební zákon řadí mezi stavby tzv. "bezrežimové". Nejčastěji se to v praxi týká staveb oplocení, neboť ty splňující požadavky ust. § 79 odst. 2 písm. f) stavebního zákona byly novelou č. 225/2017 Sb. platnou od 1. 1. 2018 stanoveny jako stavby nevyžadující žádný úkon stavebního úřadu. Do té doby však vyžadovaly vydání územního rozhodnutí, příp. územního souhlasu.

Samotné řízení o odstranění stavby je upraveno zejména v § 129 odst. 2 a 10 stavebního zákona. V oznámení o zahájení řízení o nařízení odstranění stavby musí stavební úřad dotyčnou osobu upozornit na možnost podat žádost o její dodatečné povolení. Stavební zákon stanoví pro podání žádosti o dodatečné povolení stavby lhůtu 30 dnů od zahájení řízení o nařízení odstranění stavby. V minulosti se mělo za to, že se jedná o pořádkovou lhůtu, tudíž její překročení nemělo řádné právní následky. Situace se ovšem změnila s přelomovým rozsudkem č. j. 3 As 260/2020-42 ze dne 30. 1. 2023, kde Nejvyšší správní soud (dále v textu NSS) dospěl k závěru, že se jedná o lhůtu prekluzivní, tudíž po jejím uplynutí nelze žádost o dodatečné povolení stavby podat. NSS svůj závěr opřel o to, že pokud stavebník lhůtu pro podání žádosti o dodatečné povolení stavby nedodrží, bude muset nést negativní následek v podobě ztráty práva na vedení řízení o jejím dodatečném povolení. NNS svůj rozsudek uzavřel tím, že pokud na základě včas podané žádosti o dodatečné povolení stavby stavební úřad přeruší řízení o nařízení odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti, negativním důsledkem nedodržení této lhůty je postup, kdy stavební úřad řízení o nařízení odstranění stavby nepřeruší a řízení o dodatečném povolení stavby nevede. S ohledem na zmíněný rozsudek NSS je potřeba upozornit na zvýšenou míru rizika v případě, kdy se stavebník rozhodne žádost o dodatečné povolení stavby nepodat, neboť má za to, že stavba vydání rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu nevyžadovala, a to ani z důvodu "právní jistoty" tak, jak říká ustálená judikatura. Současně s ohledem na uvedený rozsudek odpadá možnost o dodatečné povolení stavby žádat opakovaně. Pokud stavební úřad žádost o dodatečné povolení stavby zamítne, lze v případě změny skutkových nebo právních okolností, event. při nápravě předchozího nesprávného právního názoru, který správní orgán v předchozím řízení zaujal, vydat podle § 101 písm. b) SŘ nové rozhodnutí. Limitem pro jeho vydání je pouze právní moc rozhodnutí o nařízení odstranění stavby, překážkou zde naopak není 30denní lhůta, neboť nové řízení běží na základě původní, včas podané žádosti.

Podmínkou pro zahájení řízení o dodatečném povolení stavby je tedy včas podaná žádost, nikoliv její

Nahrávám...
Nahrávám...