1001
Stavební řád – Ostatní postupy a řízení včetně kolaudace staveb
Mgr. Martina Pavelková
NahoruCíl lekce
Cílem druhé lekce věnované stavebnímu řádu je shrnout další postupy a řízení, které stavební zákon upravuje kromě řízení o povolení záměru. Pozornost tedy bude věnována veškerým dalším postupům předcházejícím kolaudaci stavby, tj. změně stavby před dokončením, změně v účelu užívání stavby, dále samotné kolaudaci a odstraňování staveb a dodatečnému povolování staveb. U všech těchto institutů bude provedeno srovnání dosavadní právní úpravy s právní úpravou nového stavebního zákona.
Nahoru1. Změna záměru před dokončením
Za změnu záměru před dokončením se považuje změna v záměru oproti jeho povolení nebo oproti dokumentaci pro povolení stavby ověřené stavebním úřadem. Z hlediska systematiky stavebního řádu lze tento druh řízení upravený v 224 řadit ještě k povolování staveb, neboť k němu funkčně i časově přísluší. Na rozdíl od změny dokončené stavby tato změna předchází dokončení stavby, příp. její kolaudaci, vyžaduje-li stavba vydání kolaudačního rozhodnutí.
Dle NSZ vyžaduje každá změna záměru před dokončením před svou realizací povolení stavebního úřadu. Příslušným k povolení této změny záměru před dokončením je ten úřad, který záměr povolil. V žádosti o změnu záměru před dokončením uvede stavebník kromě obecných náležitostí popis změn a připojí dokumentaci pro povolení záměru s vyznačením zamýšlených změn, na rozdíl od dosavadní právní úpravy, kdy žadatel mohl předkládat kromě původní dokumentace s vyznačením změn i projektovou dokumentaci změn stavby, kdy v praxi nebylo zcela zřejmé, co má taková změna obsahovat. K tomu doloží žadatel vyjádření, závazná stanoviska a rozhodnutí dotčených orgánů v rozsahu, v jakém se změna dotýká zájmů chráněných jiným právním předpisem. V případě, že má žadatel pochybnost o tom, jaké podklady by měl ke změně záměru před dokončením doložit, může požádat stavební úřad o předběžnou informaci, kde mu stavební úřad tyto informace sdělí.
Povolení změny záměru před dokončením lze vydat jako první úkon v řízení, nedotýká-li se změna záměru práv účastníků řízení, s výjimkou stavebníka, ani chráněných veřejných zájmů a nepodléhá-li posouzení vlivů na životní prostředí. Jedná se o postup z moci řízení, tzn. že žadatel o něj nemusí v žádosti výslovně žádat. Jedná se o obdobu možnosti stavebního úřadu schválit změnu stavby před dokončením rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce dle dosavadní úpravy (§ 118 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb.).
Nepodstatné odchylky
Na rozdíl od dosavadní právní úpravy, NSZ výslovně uvádí, že nepodstatné odchylky se za změnu stavby nepovažují. Nepodstatné odchylky se projednávají v kolaudačním řízení. Jedná se o odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci, u kterých:
-
se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby,
-
se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby,
-
se nemění způsob užívání stavby,
-
není ovlivněna požární bezpečnost stavby.
Oproti stávající právní úpravě NSZ v uvedeném výčtu již neuvádí změny vzhledu stavby ani změny kulturních památek. NSZ již neupravuje v této části výslovně možnost požádat stavební úřad o stanovisko, zda se v případě zamýšlených změn o nepodstatné odchylky jedná, či nikoliv. O tyto informace je však možné požádat formou žádosti předběžnou informaci (§ 174).
Dle § 330 odst. 4 přechodných ustanovení nového stavebního zákona povolí změnu záměru před dokončením a kolaudační řízení provede u záměrů povolených přede dnem nabytí účinnosti (dle 334a odst. 3 je pro účely přechodných ustanovení dnem nabytí účinnosti den 1. 7. 2024) stavební úřad, na který přešla působnost k povolení záměru. Jde-li o stavbu související s vyhrazenou stavbou, změnu záměru před dokončením povolí a kolaudační řízení provede stavební úřad, který tuto stavbu povolil.
Změna povolení záměru
Zcela novým institutem NSZ je změna povolení upravená v § 200 NSZ. Rozdíl oproti změně stavby před dokončením je ten, že se jedná pouze o změnu povolení, nikoliv o změnu záměru oproti projektové dokumentaci. Typicky se jedná o prodloužení platnosti povolení. Prakticky se bude jednat především o ty případy, kdy realizace záměru nebyla zahájena. Tímto způsobem může být dle výkladu Ministerstva pro místní rozvoj požádáno např. i o prodloužení platnosti územního rozhodnutí vydaného dle dosavadní právní úpravy. Povolení lze změnit nebo zrušit také z moci úřední v řízení o povolení veřejně prospěšné stavby (pokud se stavbou nebylo…
