28 Trh s rekreačními objekty

Proto, aby někde vznikl trh s rekreačními objekty, musí být splněny minimálně následující podmínky:

• Volné peněžní prostředky – subjekty, které poptávají nebo chtějí poptávat rekreační objekty musí mít dostatečné volné peněžní prostředky, které jim umožní uspokojovat vedle svých základních potřeb i některé prvky nadstandardní spotřeby

• Volný čas – pro rekreační aktivity, pro které si jednotlivé subjekty rekreační objekty pořizuji, je potřeba určité penzum volného času – volné víkendy, delší dovolená, apod.

• Nabídka existujících rekreačních objektů nebo volných pozemků pro jejich realizaci.

Z hlediska lokace lze říci, že různé rekreační objekty nalezneme na území České republiky prakticky ve všech lokacích a regionech mimo center velkých měst a národních parků. Podle statistických údajů je Česká republika na druhém místě v Evropě v počtu rekreačních objektů na jednoho obyvatele (na prvním místě je Švédské království).

Trh s rekreačními objekty v jisté míře fungoval i před rokem 1990. Podle tehdejší legislativy mohli mít naši občané v osobním vlastnictví z nemovitostí jeden rodinný domek, jednu garáž a jeden rekreační objekt (ostatní nemovitosti, včetně např. volných stavebních pozemků byly v tzv. soukromém vlastnictví a podléhaly jinému právnímu režimu). Po zavedení volných sobot na konci šedesátých let a po relativním vzrůstu životní úrovně včetně začínající motorizace se tehdejší trh s rekreačními objekty začal poměrně dynamicky rozvíjet. V osmdesátých letech minulého století měla nějakou formu rekreačního objektu (zahrádkářskou chatu, chatu, chalupu) více než třetina obyvatel.

Po roce 1990 došlo k přechodnému útlumu tohoto sektoru trhu. Řada lidí měla poprvé v životě možnost volně cestovat do zahraničí, jiní chtěli začít samostatně podnikat a potřebovali pro tuto svojí aktivitu prostředky, mimo to se pro většinu lidí zmenšilo penzum volného času vlivem většího pracovního zatížení.

Oživení trhu nastalo až po roce 2000 v souvislosti s relativním vzrůstem životní úrovně, který řadě lidí umožnil pomýšlet vedle vlastnictví bytu nebo rodinného domu i na pořízení rekreačního objektu. V souvislosti se vstupem České republiky do NATO a Evropské unie také vzrost zájem cizinců (například Nizozemců, Němců a Rakušanů) o koupi rekreačních objektů na našem území.

Současný trh s rekreačními objekty lze rozdělit do následujících sektorů

Zahrádkářské chaty

Jedná se o malé objekty charakteru spíše uzavřených přístřešků než budov, s maximální zastavěnou plochou 16 čtverečních metrů a s jedním nadzemním podlažím. Tyto objekty byly velmi rozšířené před rokem 1990, protože poskytovaly obyvatelům měst prakticky jediný způsob jak si zajistit vlastním pěstováním ovoce a zeleninu (vzhledem k podmínkám tehdejší společnosti byly tyto produkty v sítí státních obchodů buď zcela nedostupné, nebo jen občas a ve špatné kvalitě). Pozemky na stavbu zahrádkářských chat a pěstování ovoce a zeleniny byly také přidělovány státem do osobního užívání buď zcela bezúplatně, nebo za symbolické ceny (vstupní poplatky do zahrádkářských družstev).

Po roce 1990 zmizely důvody pro samozásobitelské pěstování ovoce a zeleniny, protože se tyto produktu objevily na trhu v dostatečném množství a kvalitě. Pro individuální nebo rodinnou rekreaci zase zahrádkářské chaty nemohly nabídnout požadovaný komfort.

V důsledku toho zájem o zahrádkářské chaty poklesl a klesal až do nedávna. K tomuto trendu přispělo i to, že zejména ve velkých městech – Praze a Brně se některé zahrádkářské kolonie staly nouzovým bydlištěm okrajových sociálních skupin – bezdomovců, narkomanů, apod.

Vzhledem k nedostatku volných stavebních pozemků byla řada zahrádkářských kolonií také postupně vykoupena realitními investory – často za ceny, které podstatně převyšovaly jejich obvyklou tržní hodnotu a následně, po odstranění zahrádkářských chat, využita pro jiné účely, nejčastěji pro stavby rodinných domů nebo nákupních středisek.

V současné době, po roce 2010, lze doložit na trhu naprosto opačný trend - po vzoru Berlína a Vídně se zahrádkářské chaty staly vyhledávaným objektem pro mladé lidi, kteří preferují tzv. alternativní způsob života a využívají tyto objekty jak k ekologickému  bydlení, tak i k pěstování ekologicky nezávadných potravin.

Rekreační chaty a domky

První „trampské” rekreační chaty vznikaly zejména ve Středočeském kraji (Posázaví, Povltaví) již po roce 1920. Obvykle byly stavěny na bázi dřeva a měly jen minimální technické vybavení – často chyběl i přívod elektřiny. Tyto chaty vznikaly na zemědělsky nebo jinak nevyužitelných pozemcích, velmi oblíbené byly např. srázné břehy řek. Další chatové osady a kolonie se rozvinuly v šedesátých letech minulého století na březích umělých vodních nádrží (Slapy, Orlík). Tyto chaty již byly většinou zděné a měly již napojení na přívod elektřiny a vlastní studny. Vytápění bylo většinou lokální, kamny a krby na tuhá paliva. Podle tehdejších stavebních předpisů mohla mít rekreační…