501
Územní plánování – Pořizování územně plánovací dokumentace
Mgr. Martina Pavelková
NahoruCíl lekce
V této lekci bude věnován prostor procesu pořizování územně plánovací dokumentace jako nejvýznamnějšího nástroje územního plánování s důrazem na účast veřejnosti a dotčených osob. Pořizování územně plánovací dokumentace dle stávající právní úpravy bude konfrontováno se změnami, jež má do těchto procesů vnést nový stavební zákon.
Nahoru1. Právní úprava podle zákona č. 183/2006 Sb.
Územně plánovací dokumentace, která je nepochybně jedním z nejdůležitějších nástrojů územního plánování, jímž územní samospráva rozhoduje o využití svého území, rozlišuje stavební zákon čtyři druhy. Jedná se o územní rozvojový plán na celostátní úrovni, zásady územního rozvoje, které jsou územně plánovací dokumentací kraje, územní plán obce a regulační plán, který obec pořizuje v odůvodněných případech pouze pro část svého území. U každé z těchto dokumentací je stavebním zákonem upraven samostatně a v mnoha ohledech i odlišně proces jejího pořízení. Samostatně je vždy upraven také proces pořízení změny (aktualizace) a od 1. 1. 2018 také zkrácený proces pořízení změny.
Společnou charakteristikou procesů pořízení územně plánovací dokumentace je, že o pořízení a vydání dokumentace vždy rozhoduje v samostatné působnosti obec nebo kraj, pořizuje ji v přenesené působnosti příslušný úřad územního plánování a její návrh zpracovává fyzická osoba s příslušnou autorizací podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Výjimku představuje ve stávající právní úpravě pouze územní rozvojový plán, o jehož pořízení sice může rozhodnout vláda, ale vydává jej Ministerstvo pro místní rozvoj ČR.
1.1. Územní rozvojový plán
Jak je uvedeno výše, ministerstvo pořizuje územní rozvojový plán na základě aktualizace politiky územního rozvoje nebo na základě rozhodnutí vlády. Zpracování návrhu územního rozvojového plánu (včetně návrhu vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území) zajistí ministerstvo na základě obsahu, který byl projednán s orgánem ochrany přírody a Ministerstvem životního prostředí ČR. Zpracovaný návrh pak ministerstvo zašle dotčeným orgánům k vydání stanovisek a zveřejní jej způsobem umožňujícím dálkový přístup. Následně se o návrhu koná veřejné projednání, přičemž do 7 dnů od jeho konání může každý uplatnit připomínky. Po vyhodnocení výsledků projednání a výběru nejvhodnější varianty ministerstvo zveřejní upravený návrh s možností podat připomínky proti měněným částem řešení a poté jej vydá. Toto vydání se oznamuje na úřední desce.
1.2. Zásady územního rozvoje
Zásady územního rozvoje jsou povinně pořizovanou dokumentací pro území kraje. Právní úprava zásad územního rozvoje je obsažena v § 36 a násl. zákona č. 183/2006 Sb. První zásady územního rozvoje se zpracovávaly na základě zadání schvalovaného zastupitelstvem. Následující aktualizace, příp. nové zásady územního rozvoje, mají ve standardních případech vyplynout ze zprávy o uplatňování, která se za účelem prověření aktuálnosti dokumentace pořizuje povinně každé čtyři roky a schvaluje ji rovněž zastupitelstvo. Speciální postupy při aktualizaci zásad územního rozvoje upravuje stavební zákon v případě, kdy dojde ke zrušení části dokumentace nebo nelze-li podle ní rozhodovat pro rozpor s politikou územního rozvoje nebo podá-li návrh na aktualizaci zásad územního rozvoje oprávněný investor z důvodu rozvoje veřejné dopravní nebo technické infrastruktury. Na návrh jiné osoby než oprávněného investora ani z vlastního podnětu zastupitelstva aktualizaci zásad územního rozvoje ze zákona standardním postupem pořídit nelze. Nově je také upraven tzv. zkrácený postup pořizování aktualizace zásad územního rozvoje, který může vyplynout ze zprávy o uplatňování, příp. o něm může rozhodnout zastupitelstvo. Návrh na pořízení aktualizace zásad územního rozvoje zkráceným postupem může kromě oprávněného investora podat také ministerstvo, jiný ústřední správní orgán, obec dotčená navrhovanou aktualizací nebo sousední kraj.
V případě pořízení nových zásad, příp. standardní aktualizace (nikoliv pořízené zkráceným postupem), je projednání návrhu včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území s dotčenými osobami a veřejností zajištěno ve dvou fázích, a to v rámci společného jednání a veřejného projednání. Ve společném jednání je na úřední desce kraje zveřejňován prvotní návrh zpracovaný projektantem, ke kterému se v lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění může každý písemně vyjádřit. Po vyhodnocení této prvotní fáze nazvané "společné jednání" může dojít k více či méně podstatné úpravě návrhu. O upraveném návrhu, který je rovněž zveřejňován na úřední desce kraje, se pak koná veřejné projednání, v rámci kterého mohou k návrhu dotčené obce, oprávněný…
