Mgr. Martina Pavelková
Pojem terénní úpravy upravuje stavební zákon č. 183/2006 Sb. S jeho výkladem se v praxi vyskytují nejrůznější problémy, mimo jiné i v důsledku toho, že příslušná právní úprava je poměrně nepřehledná.
V úvodních ustanoveních (§ 3 odst. 1) definuje stavební zákon jako zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu. Z této definice vyplývá, že úprava stavebního zákona dopadá pouze na takové terénní úpravy, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry. Stavební úřad tyto aspekty musí vyhodnotit v každém rozhodnutí, jehož jsou terénní úpravy předmětem. Na druhou stranu je třeba mít na paměti, že v jiných případech, kdy případné úpravy pozemku nenaplňují citovanou definici terénních úprav, se může jednat o změnu ve způsobu užívání pozemku, která coby změna druhu pozemku může v určitých parametrech rovněž podléhat územnímu rozhodování (souhlasu) stavebního úřadu.
Otázka, co přesně si můžeme představit pod pojmy změna vzhledu prostředí a změna odtokových poměrů byla v minulosti několikrát předmětem judikatury Nejvyššího správního soudu. Zda má dojít v důsledku terénní úpravy k podstatné změně prostředí je třeba vyhodnotit v každém konkrétním případě ve vztahu k okolnímu prostředí, tzn., že bude relevantní význam změny vzhledu pozemku z pohledu pozemků sousedních, příp. okolních. Samozřejmě bude zaležet na tom, jak moc, a "odkud" je příslušný pozemek viditelný. V rámci svého posouzení by měl stavební úřad v každém případě vysvětlit, v čem má konkrétní změna vzhledu spočívat, a proč ji případně vnímá jako podstatnou, resp. jaké byly na pozemku odtokové poměry před provedením úprav, a jak se tyto konkrétně provedenými úpravami změní (v řízení o odstranění terénních úprav změnily). Absence této úvahy a postupu v odůvodnění rozhodnutí stavebního úřadu činí toto rozhodnutí nepřezkoumatelným, tedy nezákonným.
Stavební úřad může při tomto postupu spolupracovat s dotčenými orgány a v rámci součinnosti je žádat o vyjádření, a to zejména v případech, kdy mohou být dotčeny jejich zájmy dle zvláštního právního předpisu (např. terénní úpravy v blízkosti vodních toků, terénní úpravy na pozemních komunikacích, zasahující do krajinného rázu apod.). Co se týče posouzení případné změny odtokových poměrů v lokalitě, může stavební úřad využít také expertní součinnosti a nechat zpracovat znalecký posudek, finální vyhodnocení však musí provést vždy sám. S ohledem na konkrétní okolnosti případu nicméně může toto posouzení provést i sám. Jak např. uvedl Nejvyšší správní soud v jednom ze svých rozsudků (ze dne 29. 4. 2009, sp. zn. 6 As 26/2007), pokud navezením velkého množství zeminy došlo ke snížení retenčního prostoru v území ohroženém povodněmi, jedná se o podstatnou změnu odtokových poměrů. Tyto závěry lze bez pochyby učinit i podkladu zpracovaného znalcem.
Zamýšlí-li tedy vlastník pozemku provést terénní úpravu, příp. hodlá-li stavební úřad zahájit řízení o jejím odstranění, byla-li už provedena, je třeba nejprve vyhodnotit, že terénní úprava naplňuje výše uvedenou definici, a že v jejím důsledku došlo k podstatné změně vzhledu prostředí, anebo podstatné změně odtokových poměrů. Následně je nezbytné určit, jaký druh rozhodnutí nebo opatření stavebního úřadu provedení terénní úpravy vyžaduje, vyžadovalo. V rámci umisťovacích režimů můžeme rozlišit 3 druhy terénních úprav:
1) Terénní úpravy vyžadující rozhodnutí o změně využití území (nad 1000 m2)
Ustanovení § 80 odst. 2 písm. a) a c) stavebního zákona stanoví obecný princip, že terénní úpravy podléhají územnímu rozhodování, a pokud zákon nestanoví jinak, je pro jejich umístění vydáváno rozhodnutí o změně využití území. Při práci s výčtem obsaženým v tomto ustanovení je třeba vycházet z definice terénních úprav, která do nich zahrnuje také skladovací a odstavné plochy. Ty jsou v předmětném ustanovení uvedeny samostatně pod písm. c), a to z důvodu, že za určitých okolností se může jednat také o stavbu podle § 2 odst. 3 stavebního zákona, nemusí být tedy bez dalšího kvalifikovány jako terénní úpravy. Podle § 78a odst. 1 stavebního zákona také je možné za účelem nahrazení rozhodnutí o změně využití území možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu.
2) Terénní úpravy nevyžadující územní rozhodnutí ani územní…
