Hospodaření s energií 1

24.9.2019, Ing.. Bohumír Číhal, Zdroj: Verlag Dashöfer

5.6.1.7

Hospodaření s energií 1

Ing.. Bohumír Číhal

Zákon o hospodaření energií

Předmět současného znění zákona č. 406/2000 Sb., navazujícího na aktuální předpisy Evropské unie, je velmi rozsáhlý a zahrnuje

• opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,

• pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické koncepce a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

• pravidla pro poskytování energetických služeb,

• požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie,

• požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie,

• požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů.

Se stanovením předmětu zákona úzce souvisejí používané základní pojmy, jejichž přesná formulace ovlivňuje rozsah účinnosti příslušných ustanovení zákona. Zákon stanoví v rozsáhlém ustanovení § 2 odst. 1, co se pro jeho použití např. rozumí:

• nakládáním s energií, systémem hospodaření s energií,

• tepelným čerpadlem, klimatizačním systémem,

• energetickým hospodářstvím,

• účinností užití energie, jmenovitým výkonem, jmenovitým chladicím výkonem,

• budovou, ucelenou částí budovy, obálkou budovy,

• celkovou energeticky vztažnou plochou budovy,

• větší změnou dokončené budovy, podstatnou rekonstrukcí,

• technickým systémem budovy, účinným vytápěním a chlazením,

• energetickou náročností budovy,

• průkazem energetické náročnosti, energetickým auditem, energetickým posudkem,

• nákladově optimální úrovní, budovou s téměř nulovou spotřebou energie,

• ústřední institucí.

Další oblast zákona pokrývají ustanovení odst. 2, které vysvětlují, co se např rozumí

• úsporami energie, výrobkem spojeným se spotřebou energie, jinými hlavními zdroji, zvýšením účinnosti,

• součástmi a podsestavami,

• energetickým štítkem,

• informačním listem,

• ekodesignem,

• uvedením na trh, do provozu,

• výrobcem, zplnomocněným zástupcem, dovozcem, dodavatelem, obchodníkem,

• energetickou službou, poskytovatelem energetických služeb, smlouvou o energetických službách.

Zákon v jednotlivých hlavách upravuje

• Energetickou koncepci

• Státní energetickou koncepci a Územní energetickou koncepci,

• Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie

• Státní energetickou inspekci

• Přestupky, zahrnující

  • Přestupky fyzických osob

  • Přestupky právnických nebo podnikajících fyzických osob

  • Ochranu zvláštních zájmů

  • Kontrolu dodržování ustanovení tohoto zákona

• Některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie, kterými jsou

  • Účinnost užití energie zdrojů a rozvodů energie

  • Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a klimatizačních systémů

  • Snižování energetické náročnosti budov

  • Průkaz energetické náročnosti, Energetické štítky

  • Ekodesign

  • Energetický audit, Energetický posudek

  • Hospodárné užití energie ústředními institucemi

  • Energetický specialista

  • Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů

  • Smlouva o energetických službách

  • Seznam poskytovatelů energetických služeb

  • Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy

  • Působnost ministerstva

Přechodná ustanovení zavedena zákonem č. 103/2015 Sb. ukládala následující povinnosti

• Státní energetická koncepce musí být ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zohledněna v aktualizaci politiky územního rozvoje nejpozději do 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• Kraj a hlavní město Praha zpracuje zprávu o uplatňování územní energetické koncepce v uplynulém období, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• Územní energetická koncepce musí být zohledněna ve zprávě o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období nejpozději do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

• Podpora na podporu informování domácností o přínosech energetických auditů, průkazů energetické náročnosti a energetických posudků, podporu účinného užití energie pro malé a střední podnikatele a domácnosti, poradenství a propagaci energetických služeb, bude vyhlášena v rámci Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie na rok 2016.

• Podnikatel, který není malým nebo středním podnikatelem, je povinen zpracovat energetický audit do 5. prosince 2015, pokud nemá platný energetický audit, který byl zpracován v období 3 let před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Důvody pro novelizaci zákona

Cílem předkládaného návrhu zákona je zejména dosáhnout souladu evropské a národní právní úpravy regulující oblast zvyšování energetické účinnosti.

Současně účinný zákon o hospodaření energií transponuje Směrnici o energetickém štítkování. Tato směrnice byla zrušena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017 (tzv. nařízení ke štítkování). Vzhledem k přímé účinnosti tohoto nařízení jsou některá ustanovení § 8 a 8a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií nadbytečná.

V předloženém návrhu zákona je dále řešena náprava výtky ze strany Evropské komise, že Česká republika nesplňuje některá ustanovení směrnice 2010/31/EU. o energetické náročnosti budov. Česká republika vyjádřila souhlas s touto výtkou a přislíbila nápravu při nejbližší novelizaci zákona o hospodaření energií.

Předkládaný návrh zákona bere též za cíl upřesnění ustanovení, která se v aplikační praxi ukázala jako neúměrně administrativně a finančně zatěžující, nepřesná nebo nedostatečně řešená. V první řadě se jedná o zpřesnění ustanovení týkajících se povinnosti zpracovat energetický audit a vyjasnit postup, jakým způsobem tuto povinnost naplnit. Povinnost zpracovat energetický audit významně souvisí i s definicí energetického hospodářství, ke kterému se povinnost vztahuje. Právě obecnost definice ve stávajícím znění zákona činí problém. Není zřejmé, zda pojem energetické hospodářství zahrnuje technologické celky, budovu, procesy, atd. a na co se povinnost zpracovat energetický audit vztahuje. Koho se tato povinnost týká, se určuje v souladu s doporučením Komise. Aktuální právní úprava stanovuje povinnost pravidelně zpracovávat každé čtyři roky energetický audit podnikatelům, kteří jsou díky zahraničnímu kapitálu identifikováni jako "velký" podnikatel. Ve skutečnosti však jsou malými nebo středními podnikateli, u kterých nelze předpokládat zpracováním energetického auditu identifikaci významného potenciálu energetických úspor. Cílem zákona o hospodaření energií je stanovovat právní rámec zvyšování energetické účinnosti v oblastech, kde je toto zvyšování energetické účinnosti efektivní, a to i po stránce ekonomické. Stávající úprava jde proti logice tohoto přístupu.

Druhou oblastí, kterou je třeba zpřesnit, je udělování oprávnění energetických specialistů. Toto oprávnění se podle současného znění zákona o hospodaření energií uděluje pouze fyzickým osobám. Cílem návrhu je stanovení stejných podmínek k vykonávání činností energetického specialisty pro fyzické a právnické osoby.

Nezbytnost novely zákona o hospodaření energií vyplývá zejména z řízení pro porušení povinnosti podle čl. 258 SFEU č. 2016/2131 vedeného kvůli nesplnění některých ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU. Česká republika v tomto směru již připustila pochybení a přislíbila ve svých vyjádřeních nápravu. V případě, že by tak neučinila, vystavuje se hrozbě žaloby, Řízení se týká zajištění uveřejnění Průkazu energetické náročnosti budov v budovách, které jsou často navštěvovány veřejností. Spor s Evropskou komisí vyplývá z čl. 258 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie vč. sporu před Soudním dvorem Evropské unie. Z uvedeného důvodu předkladatel v odůvodnění návrhu zákona navrhoval Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky vyslovit souhlas s navrhovanou právní úpravou již v prvním čtení. Což se nestalo.

Zákon č. 406/2000 Sb. ve znění novel

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií od nabytí účinnosti prošel postupně 22 menšími i většími úpravami. Uvedeme zde, z hlediska našeho zájmu, obsáhlejší novely s odkazy na rozšiřující informace, publikované na portálu Stavebního klubu.

Dnem 1. ledna 2013 nabyl účinnosti zákon č. 318/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Rozsáhlá novela zákona zahrnovala celou širokou oblast snižování energetické náročnosti staveb. Zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, které stanovují legislativní rámec EU pro zvyšování energetické účinnosti (jmenovitě Směrnice EP a Rady 2010/30/EU o uvádění spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie a v normalizovaných informacích o výrobku, Směrnice EP a Rady 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a Směrnice EP a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti, o změně směrnic – tzv. 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES "Směrnice o energetické účinnosti").

Směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov (nahradila směrnici EP a Rady 2002/91/ES) zachovává 4 oblasti požadavků (požadavky na zavedení kontroly účinnosti kotlů, požadavky na zavedení kontroly klimatizačních systémů, požadavky na energetickou náročnost budov a vydávání certifikátů energetické náročnosti budov a požadavky na nezávislé odborné osoby oprávněné provádět kontrolu kotlů, kontrolu klimatizačních systémů a vypracovat průkaz energetické náročnosti budov a na nezávislý kontrolní systém), některé oblasti a požadavky popisuje podrobněji a zavádí některé nové prvky (nákladově optimální úroveň požadavků na energetickou náročnost, budova s téměř nulovou spotřebou energie). Jedním požadavkem je vystavování průkazů energetické náročnosti na viditelném místě v případě budov často navštěvovaných veřejností. Tento požadavek byl transponován do českého právního řádu částečně, pouze pro budovy orgánů veřejné moc a je rozporován Evropskou komisí.

Problematický je požadavek na průběžné vzdělávání, které má povinnost energetický specialista absolvovat každé tři roky a musí být zakončeno úspěšným absolvování odborného testu. Podle názoru odborné veřejnosti jsou takové podmínky přísnější než u obdobných profesí např. u autorizovaných inženýrů.

Oprávnění energetického specialisty k výkonu činnosti podle zákona o hospodaření energií, je udělováno fyzickým osobám. Právnické osoby, i přestože nabízejí za úplatu dokumenty zpracované energetickými specialisty, nemají stejné povinnosti a odpovědnost jako oprávněný energetický specialista, který činnost vykonává jako fyzická osoba nebo podnikající fyzická osoba.

Novela dále stanoví (z našeho zájmu zejména)

• pravidla pro tvorbu energetické koncepce, Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

• některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,

• požadavky na uvádění spotřeby energie a jiných hlavních zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se spotřebou energie.

 NahoruOdkaz na informaci

Změny, které tato novela přinesla uvádí podrobně naše články:

• Vyhláška MPO č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií z 13. 5. 2013.

• Požadavky na registraci dodávky tepelné energie konečným spotřebitelům z 8. 1. 2016.

• Energetická náročnost staveb z 7. 2. 2014.

Od 1. 1. do 30. 6. 2015 byl zákon č. 406/2000 Sb. upravený zákonem č. 310/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 407/2012 Sb., a další související zákony. Změna stanovila definici osoby oprávněné provádět instalace vybraných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů a upravila povinnosti dodavatelů zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, uvést pravdivé a nezkreslené informace o předpokládaných přínosech těchto zařízení. U nových budov (vč. budov veřejné správy) a při zásadních změnách dokončených budov je povinnost, v případě technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti instalace obnovitelných zdrojů energie, tyto zdroje instalovat. Tato povinnost může být splněna také výstavbou budov s nulovou spotřebou energie nebo prostřednictvím dodávky tepelné energie ze soustav zásobování tepelnou energií, ve které byla v předcházejícím kalendářním roce vyrobena více než polovina tepelné energie z obnovitelných zdrojů.

Od 1. 7. do 31. 12. 2015 byl zákon č. 406/2000 Sb. účinný se zákonem č. 103/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Novela aktualizuje odkazy na Směrnice EP a Rady ES/EU a věnuje se upřesnění významu termínů používajících v zákoně. Jedním z významných bodů této novely zákona byla transpozice článku 8 Směrnice o energetické účinnosti, který se týká povinnosti zpracovat energetický audit, resp. povinnosti zavést systém hospodaření s energií.

Směrnice o energetické účinnosti zavádí povinnost zpracovat energetický audit pro podniky, které nejsou malými nebo středními podle doporučení Komise. Tato povinnost byla do zákona transponována současně s přesnou definici podnikatele, který není malým nebo středním. V důsledku tohoto způsobu kategorizace se dotýká povinnost pro "velké" podnikatele i subjektů, které zdaleka nedosahují reálně požadované velikosti a není ani naplněn předpoklad významné úspory energie. Takto stanovenou povinnosti dochází k nadměrnému neefektivnímu finančnímu a administrativnímu zatížení podnikatelů.

 NahoruOdkaz na informaci

Podrobnosti o novele zákona č. 406/2000 Sb. zákonem č. 103/2015 Sb. uvádí náš…