dnes je 25.6.2022

Input:

Oslunění (proslunění) budov

13.5.2007, Zdroj: Verlag Dashöfer

11.3.2
Oslunění (proslunění) budov

Stavební světelná technika se skládá ze dvou oborů:

  • Oslunění je definováno jako přímý dopad slunečních paprsků. Pokud sluneční paprsky dopadají na vodorovné plochy (např. terén), hovoří se o oslunění. Přítomnost přímého slunečního záření v interiéru je označována za proslunění.

  • Denní osvětlení je osvětlení interiérů denním světlem, které se skládá z přímého slunečního záření a slunečního světla rozptýleného v atmosféře.

SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ A JEHO VÝZNAM

Sluneční záření

Sluneční záření lze rozdělit na dvě části, a to na sluneční záření přímé a rozptýlené (difuzní). Přímé sluneční záření přichází do oka pozorovatele ze slunce a vzhledem k velké vzdálenosti Země od slunce tvoří svazek prakticky rovnoběžných paprsků. Rozptýlené sluneční záření vzniká následkem rozptylu přímých slunečních paprsků na molekulách plynných složek vzduchu, na vodních kapičkách, ledových krystalcích a na nejrůznějších aerosolových částicích, vyskytujících se v zemském ovzduší. Rozptýlené viditelné sluneční záření pozorujeme jako světlo oblohy a kdyby jej nebylo, jevila by se nebeská klenba i během dne černá s ostře zářícím slunečním diskem a s hvězdami.

Z fyzikálního hlediska je sluneční záření elektromagnetické vlnění o spektru vlnových délek λ = 100 ÷ 106 nm, které před vstupem do zemské atmosféry připomíná spektrum absolutně černého tělesa o povrchové teplotě cca 6000 K. Čím kratší je délka elektromagnetických vln, tím větší je množství energie, které přenášejí. Hrubé členění části spektra elektromagnetického záření v závislosti n vlnové délce λ viz obr.

Hrubé členění části spektra elektromagnetického záření v závislosti na vlnové délce λ

Viditelné je sluneční záření s vlnovými délkami od 380 nm do 780 nm vytvářející spektrum barev od fialové po červenou (asi 48 % energie celkového elektromagnetického slunečního záření před vstupem do atmosféry).

Význam slunečního záření

Přímé sluneční záření v interiéru má velmi příznivý vliv na psychiku uživatelů. Infračervené záření je vnímáno člověkem převážně povrchem těla jako působení tepla. Záření proniká do pokožky a svalů a způsobuje zvýšenou cirkulaci krve a tím lepší prokrvení. Jestliže toto záření proniká do místností v zimě, lze hovořit o tepelných ziscích a spolupodílí se na vytápění budov. Pakliže proniká do interiérů v letním období, může docházet k nadměrným vzestupům teplot v místnostech a budově jako celku. Ultrafialové záření a jeho působení na lidský organismus lze posoudit ze dvou hledisek. Zdravotní účinek tohoto záření spočívá nejen v baktericidním působení, tj. v likvidaci choroboplodných zárodků (obytné místnosti, učebny škol a předškolních zařízení,v místnostech zdravotnických zařízení aj.), ale i v jeho podílu na metabolizmu vápníku a fosforu v těle a dále je nezbytné pro tvorbu vitaminu D. Negativním účinkem UV záření je při jeho předávkování solární zánět kůže, charakterizovaný zčervenáním a otoky s následným zesílením svrchní vrstvy kůže a pigmentací. Chronickým účinkem slunečního záření mohou být degenerativní změny kůže včetně tvorby zhoubných nádorů. V interiérech budov může UV záření vyvolat fyzikální a chemické změny předmětů a zařízení (sklady, laboratoře, kreslírny, výstavní prostory aj.).

SLUNEČNÍ ZÁŘENÍ V INTERIÉRU BUDOV

Sluneční záření v interiéru budov

Požadavky na proslunění bývají součástí typových podkladů a speciálně pro místnosti bytů a rodinných domů jsou zakotveny v ČSN 734301 Obytné budovy. Tyto požadavky je nutné respektovat při návrhu orientace budovy a jejích vnitřních prostor ke světovým stranám, při návrhu proporcí budov a jejich vzájemných odstupů. Při umísťování budovy do území je nutno zachovat požadované parametry proslunění i u budov v místě již existujících. Posouzení z hlediska proslunění interiérů nových obytných budov, proslunění stávající bytové zástavby a oslunění venkovních prostor určených pro rekreaci bývá v současné době součástí dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace pro stavební řízení.

POŽADAVKY A PODMÍNKY PROSLUNĚNÍ OBYTNÝCH BUDOV

Požadavky a podmínky proslunění obytných budov

Všechny byty musí být navrhovány tak, aby byly prosluněny. Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu. Do součtu podlahových ploch jedné strany prosluněných obytných místností ani do součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento účel nezapočítávají části podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její světlé výšky.

Obytná místnost se považuje za prosluněnou, jestliže jsou splněny následující podmínky:

  • Půdorysný úhel slunečních paprsků hlavní přímkou roviny okenního otvoru musí být nejméně 25°, hlavní přímka roviny je přímka, která je průsečnicí této roviny s vodorovnou rovinou , viz obr. Stanovení kontrolního bodu a úhlů neefektivního dopadu slunečního záření.

  • Přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, krytými průhledným a barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypočtená ze skladebných rozměrů je rovna nejméně jedné desetině podlahové plochy místnosti; nejmenší skladebný rozměr osvětlovacího otvoru musí být alespoň 900 mm; šířka oken umístěných ve skloněné střešní rovině může být menší, nejméně však 700 mm.

  • Sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně 1200 mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti, viz obr. Stanovení kontrolního bodu a úhlů neefektivního dopadu slunečního záření.

  • Výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5°, viz obr. Stanovení kontrolního bodu a úhlů neefektivního dopadu slunečního záření.

  • Při zanedbání oblačnosti musí být dne 1. března doba proslunění nejméně 90 minut. Doporučuje se dodržet dobu proslunění nejméně 90 minut také dne 21. června. Požadovanou dobu proslunění pro den 1. března lze nahradit bilancí, při které je mimo přestupné roky celková doba proslunění, ve dnech od 10. února do 21. března včetně, 3600 minut (jedná se o 40 dní s průměrnou dobou proslunění 90 minut).

Stanovení kontrolního bodu a úhlů neefektivního dopadu slunečního záření

Při navrhování obytných budov se bere v úvahu stínění nejen dle současného stavu okolí, ale také možnost pozdějších změn v případě realizace výstavby podle podmínek územního rozhodnutí nebo podle regulačního plánu, popř. územního plánu, jsou-li pro dané území schváleny.

Při umísťování objektů do území je nutno prověřit dodržení uvedených podmínek také u obytných místností stávajících budov. V obytných místnostech stávajících budov není nutno tyto podmínky dodržet, jedná-li se o doplnění stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách, popř. formou nástaveb a přístaveb, jestliže doplněná budova zachovává půdorysný rozsah a výškovou úroveň zástavby sousedních budov. (Poznámka: Prolukou se rozumí dočasně nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě, který je určen k zastavění.) Pro nezastavěné nároží (např. při blokové zástavbě) lze použít termín rohová proluka.

Venkovní zařízení a pozemky v okolí obytných budov sloužící k rekreaci jejich obyvatel mají mít alespoň polovinu plochy osluněnou nejméně 3 hodiny dne 1. března.

Pro posuzování doby proslunění nebo oslunění se používá jednotná průměrná severní zeměpisná šířka φ = 50° pro celé území ČR.

Orientace ke světovým stranám

Orientaci slunce a orientaci objektů ke světovým stranám je nutno při posuzování doby proslunění nebo oslunění doložit spolehlivými podklady. Při stanovení směru poledníku v situaci se přihlíží k meridiánové konvergenci C (°). Velikost meridiánové konvergence je možné stanovit jedním z těchto způsobů:

  • odečtením z mapového podkladu, kde je meridiánová konvergence vyznačena,

  • je-li situace zpracována v souřadnicovém systému jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), výpočtem ze zeměpisné délky λ (°) dané lokality pomocí přibližného vzorce:

    C = ( 24o 50 ´ - λ ) / 1,34 [1]

  • dotazem u

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...