dnes je 7.6.2025

Input:

Harmonogram, použití a funkce

2.2.2006, , Zdroj: Verlag Dashöfer

10.2.1 Harmonogram, použití a funkce

Helena Kalivodová, Ing. Luboš Krejčí, CSc. a kolektiv

Řídící dokument stavby

Harmonogram je důležitá součást řídících dokumentu stavby. Harmonogram je v podstatě plán o tom, kdy budeme jednotlivé práce provádět. Podle harmonogramu se zejména řídí časový průběh výstavby. U sofistikovanějších harmonogramů je možné řídit i objemy zdrojů, nasazení pracovní síly, spotřeba materiálů apod. Z harmonogramu se odvozují termíny pro nástupy jednotlivých činností (řemesel či subdodavatelů). Podle harmonogramu je možné vyhodnocovat, zda–li je stavba řízena v souladu se smluvními termíny, nebo zda–li se průběh prací předchází či zpožďuje.

Proč harmonogramy?

Při správné práci s harmonogramem je možné včas reagovat na případné odchylky v režimu stavby a napravovat je. Na každé stavby odchylky zákonitě vznikají a úkolem řídících pracovníků stavby je tyto odchylky zjistit a zjednat nápravu tak, aby dílo bylo dokončeno v souladu se smlouvou. Při větších odchylkách vznikajících například: extrémními povětrnostními podmínkami, při nekvalitní projektové dokumentaci, změnách objemu díla, nedostatečným průzkumem podloží stavby apod. zdokumentovat podklad pro prodloužení termínu dokončení díla.

Počítačová technika

V současné době se harmonogramy neprovádějí jinak než za pomocí výpočetní techniky a příslušného software. Ručně pomocí tužky, rýsovacích potřeb a milimetrového papíru se vytváří pouze jednoduché řádkové harmonogramy o rozsahu maximálně jedné strany, které jsou použitelné pouze u velmi jednoduchých staveb, kde není obava o působení výše uvedených vlivů nebo termín dokončení není důležitý. Pro složitější, ale někdy i pro jednodušší stavby je nezbytné používat kvalitní softwarové produkty, které celou problematiku komplexně řeší. Tyto softwarové produkty značně usnadní práci tvůrcům harmonogramů, podmínkou je dobrá znalost příslušného produktu.

Odpověď na dotaz

Jednoduchý či složitý harmonogram?

Harmonogramy mohou mít různé úrovní složitostí od jednoduchého listu, na kterém jsou uvedeny pouze základní termíny stavby například:

  1. zahájení stavby

  2. dokončení zemních prací

  3. dokončení základů

  4. dokončení hrubé stavby

  5. dokončení instalací

  6. dokončení povrchových úprav

  7. dokončení kompletace

  8. předání stavby

  9. kolaudace

až po složitý harmonogram obsahující několik tisíc položek. Vzácností nejsou harmonogramy velkých staveb, které mají i více než 10 tisíc položek.

Pro práci s harmonogramem je potřeba na začátku stanovit jaký rozsah harmonogramu budeme požadovat a jak detailní potřebujeme získat obrázek o stavbě. Každá úroveň řízení stavby požaduje jiný druh informací a jiný pohled na celou problematiku.

Úrovně stavby:

  1. Dodavatelské (mistr, stavbyvedoucí, vedoucí výroby, ředitel stavební firmy)

  2. Investorské (stavební dozor, developer)

  3. Statní správy (stavební úřad a jiné orgány)

Proto je dobré provádět pro různé úrovně řízení stavby různé typy harmonogramů (složitějších či jednodušších). Někdy je možné použít složitý harmonogram s mnoha položkami. Za použití filtrů z něj pak vytvořit harmonogram jednodušší.

Pro praktické řízení stavby (řádově od 10 mil. Kč ) je potřebné vytvářet harmonogramy složitější, obsahující nutné informace pro celý řídící kolektiv stavby.

Rozsah harmonogramu

Jak obsažný harmonogram je nutné vytvořit, si uvedeme na příkladu:

Obytný dům s 56 byty
8 podlaží (2 podzemní, 6 nadzemních podlaží)

Základním dobře kontrolovatelným místem je dokončená činnost jednotlivého oboru (činnosti, řemesla) v každém patře budovy. ( základy, zdivo patra, příčky patra, omítky patra, natažené elektrikářské kabely apod.).

Počet druhů stavebních činností(řemesel) je na každé stavbě je zhruba 50 – 60 a dost často je jednotlivá stavební činnost rozdělena na podčinnosti. (například u elektrikářských prací – hrubá instalace kabelů, rozvaděče, kompletace zásuvek a světel apod.). Z toho vyplývá dalších cca 50 – 100 podčiností. Tedy vzniká zde požadavek na 100 a 150 řádků jednotlivých kontrolovatelných činností na každém patře. To znamená harmonogram by měl minimálně mít 500 – 800 řádků. Při větší podrobnosti například na byty vzniká požadavek na zhruba na 1500 – 2400 řádků. Vzhledem k tomu, že se jedná o činnosti opakující se je možné je kopírováním těchto činností a tak si práci velmi ulehčit.

V případě méně podrobnějšího harmonogramu se stavba může dostat do skluzu a harmonogram nebude mít tu vypovídací schopnost. Například harmonogram kde jsou vedeny tyto údaje (dost často převzaté z rozpočtů) svislé konstrukce, vodorovné konstrukce, práce klempířské, práce elektrikářské apod. neposkytnou řídícím pracovníků ani jejich nadřízeným dostatečný přehled o postupu výstavby. Dost často práce probíhají po celou dobu výstavby a takovýto harmonogram je pouhým přehledem činností (řemesel), které se na stavbě objeví možná s posunutými nástupy.

Požadavky na nutné znalosti či vědomosti

Pro řízení stavby a sestavení harmonogramu potřebujeme vědět:

  1. termín zahájení

  2. dobu výstavby

  3. objemy prací zjištěné

Nahrávám...
Nahrávám...