dnes je 28.6.2022

Input:

Bezbariérové stavby - příklady správných řešení

7.2.2014, Zdroj: Verlag Dashöfer

5.2.6
Bezbariérové stavby – příklady správných řešení

V této kapitole jsou uvedeny příklady dobře provedených bezbariérových úprav. Fotografie jsou doplněny stručným komentářem, který vystihuje podstatné aspekty správně a vhodně provedených úprav. Úpravy jsou rozděleny podle druhu postižení (pohybové, zrakové, příp. sluchové).

Jsou zde uvedeny typické a často se vyskytující bezbariérové úpravy, z nichž je možné odvodit principy úprav dalších, zde neuvedených situací i prvků.

Druh staveb a typ postižení

U každého druhu staveb a typu postižení jsou fotografie s bezbariérovými úpravami řazeny v následujícím pořadí: pro osoby s pohybovým postižením (p), úpravy pro osoby se zrakovým postižením (z) a úpravy pro osoby se sluchovým postižením (s).

V rámci jednoho druhu stavby jsou pořadová čísla fotografií bezbariérových úprav pro konkrétní postižení přiřazena takto:

Pohybové postižení: ... od 01

Zrakové postižení: ..... od 11

Sluchové postižení: ... od 21

Pořadí fotografií, řazení a rozdělení je prováděno dle druhu a typu staveb a funkčních celků.

  • 01 pozemní objekty – přístup

  • 02 pozemní objekty – výpravní budovy na železnici

  • 03 dopravní stavby – pozemní komunikace, základní prvky (chodníky, plochy)

  • 04 dopravní stavby – pozemní komunikace, funkční celky (přechody, místa pro přecházení, obytné a pěší zóny)

  • 05 dopravní stavby – pozemní komunikace, vybavení (SSZ, VO)

  • 06 dopravní stavby – zastávky veřejné dopravy (nekolejová doprava)

  • 07 dopravní stavby – zastávky veřejné dopravy (kolejová doprava)

  • 08 dopravní stavby – železnice (nástupiště, podchody)

  • 09 dopravní stavby – metro, základní prvky (nástupiště, vestibuly)

  • 10 dopravní stavby – letiště

  • 11 dopravní stavby – autobusová nádraží

  • 12 stavby – orientační systémy pro veřejnost

  • 13 dopravní stavby – informační systémy pro veřejnost

  • 14 stavby, funkční celky – WC, výtahy, eskalátory, schodiště

Na každé fotografii je uveden druh postižení a popsány zobrazené bezbariérové úpravy. Převážná část fotografií zachycuje úpravy pro zrakově postižené. Důvodem je především to, že se jedná o poměrně nový okruh bezbariérového řešení staveb a také to, že o funkčnosti úprav pro zrakově postižené mnohdy rozhodují i detaily provádění úprav.

DRUH POSTIŽENÍ Pohybově postižení
DRUH STAVBY 01/P 01 POZEMNÍ OBJEKTY, PŘÍSTUP

Bezbariérová rampa a bezbariérové schodiště na přístupu do objektu občanské vybavenosti překonává výškový rozdíl cca 0,55 m.

Bezbariérová rampa s podestou (otáčení o 90 stupňů) v loubí objektu občanské vybavenosti (úřad městské části) překonává výšku jednoho schodišťového stupně (cca 0,15 m).

DRUH POSTIŽENÍ Pohybově postižení
DRUH STAVBY 01/P 02 POZEMNÍ OBJEKTY, PŘÍSTUP

Vstup do budovy občanské vybavenosti. Otáčivé dveře nejsou vhodným řešením pro osoby na vozíku, s kočárkem aj. Proto je třeba umožnit těmto osobám alternativní vchod - zde křídlovými dveřmi umístěnými v bezprostřední blízkosti. Parametry dveří, zejména jejich šířku, zasklení nebo výšku prahu (max. výškový rozdíl) uvádí vyhláška č. 398/2009 Sb.

Stavebně i esteticky vhodně řešený vstup do budovy úřadu. Bezbariérová rampa doplňuje schodiště a umožňuje tak bezproblémový přístup do objektu osobám na vozíku, matkám s kočárkem aj. Parametry šířky, sklonu i provedení zábradlí se spodní vodicí tyčí, resp. soklem uvádí vyhláška č. 398/2009 Sb.

DRUH POSTIŽENÍ Pohybově postižení
DRUH STAVBY 02/P 01 POZEMNÍ OBJEKTY, VÝPRAVNÍ BUDOVY

Výškový rozdíl mezi rozdílnou úrovní dvou částí haly velkého nádraží může pohybově postižený překonat po bezbariérové rampě nebo bezbariérovým schodištěm a bezbariérovým výtahem.

Výškový rozdíl mezi rozdílnou úrovní dvou částí haly velkého nádraží může pohybově postižený překonat po elevátoru (ten ale není samostatně přístupný pro osoby na vozíku pro invalidy) nebo bezbariérovým výtahem. Na snímku vpravo je úprava pokladních okének pro využití těžce pohybově postiženými.

DRUH POSTIŽENÍ Pohybově postižení
DRUH STAVBY 03/P 01 POZEMNÍ OBJEKTY– POZ. KOMUNIKACE, SKLOPENÝ OBRUBNÍK

V místě výškového rozdílu mezi vozovkou a chodníkem v rozmezí 0,08 až 0,1 m je možné pro vjíždění vozidel na chodník (zásobování, vjezd do objektů navazujících na chodník apod.) zřizovat sklopený obrubník. Ten musí mít sklon větší než 1:2,5 a zároveň musí být splněna podmínka výše uvedeného rozdílu výšky mezi chodníkem a vozovkou. V místě sklopeného obrubníku se charakter plochy chodníku nemění a ani se zde nezřizují žádné hmatové úpravy.

V místě výškového rozdílu mezi vozovkou a chodníkem v rozmezí 0,08 až 0,1 m je možné pro vjíždění vozidel na chodník (zásobování, vjezd do objektů navazujících na chodník, apod.) zřizovat sklopený obrubník. To umožňuje zachovat rovinný charakter ploch chodníku.
Důležité upozornění: Největší možná výška obrubníku chodníku v místě sklopeného obrubníku je 0,1 m!

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 03/Z 11 DOPRAVNÍ STAVBY – POZEMNÍ KOMUNIKACE, ZÁKLAD. PRVKY

Přirozenou vodicí linií na chodníku tvoří především stěny domů, zídky, oplocení (s podezdívkou výšky nejméně 0,06 m). Vodicí linie bývá nejčastěji pouze na jedné straně. Obrubník na hranici s vozovkou nikdy nesmí být vodicí linií pro zrakově postižené. V místech se sníženým obrubníkem (nejsou přechodem ani místem pro přecházení) musí být hmatově vyznačena hranice trvale nebezpečného prostoru – vozovky. Detaily uvádí ČSN 73 6110, změna Z1.

Přirozenou vodicí linií na chodníku tvoří také mostní zídky, zábradlí se zarážkou pro slepeckou hůl, obrubník trávníku výšky nejméně 0,06 m atd. Vzhledem k použitelnosti i za nepříznivých povětrnostních podmínek (sníh) se na chodníku nezřizují umělé vodicí linie vložené do dlažby. Výjimečně se přirozené vodicí linií zřizují po obou stranách chodníku. Změny umístění vodicích linií (např. při změně směru odvodnění chodníku) se řeší přesahem těchto linií v délce cca 1 m.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 03/Z 12 DOPRAVNÍ STAVBY – POZ. KOMUNIKACE, SNÍŽENÝ OBRUBNÍK

Varovný pás se na místě se sníženým obrubníkem umisťuje za tímto obrubníkem a je veden až do místa výškového rozdílu mezi vozovkou a chodníkem nejméně 0,08 m. Sloupy veřejného osvětlení jsou na snímku vlevo i vpravo umístěny za bezpečnostním odstupem vozovky (0,5m) při zachování průchozího profilu na chodníku v šířce 1,5 m.

Varovný pás se na místě se sníženými obrubníky (přejízdný chodník) umisťuje za těmito obrubníky. Varovný pás se zřizuje na hranici s vozovkou i na hranici s plochou, na kterou přejízdný chodník vede. Přerušení přirozené vodicí linie (na snímku zídka + zvýšený obrubník) je možné maximálně na délku 8 m.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 03/Z 13 DOPRAVNÍ STAVBY – POZ. KOMUNIKACE, SNÍŽENÝ OBRUBNÍK

Varovný pás se na místě se sníženým obrubníkem umisťuje za tímto obrubníkem a je veden až do místa výškového rozdílu mezi vozovkou a chodníkem nejméně 0,08 m. Snímek zachycuje úpravu provedenou certifikovaným materiálem lepeným přímo na živičný povrch. Přirozenou vodicí linii je zábradlí se spodním vodorovným profilem - zarážkou pro slepeckou hůl.

Varovný pás se na místě se sníženým obrubníkem a zeleným pásem umisťuje na logickém místě, to je v místě pokračování obrubníku zeleně. Řešení zachycené na fotografii je v souladu s ČSN 73 6110, změnou Z1. Přirozenou vodicí linii je stěna domu, vrata a branka (fotografie vlevo) a zvýšený obrubník trávníku (fotografie vpravo).

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 03/Z 14 DOPRAVNÍ STAVBY – POZ. KOMUNIKACE, UMĚLÁ VODÍCI LINIE

Umělá vodicí linie je výjimečným prvkem zajišťujícím samostatný a bezpečný pohyb zrakově postižených. Vodicí linie na fotografiích je součástí celkového architektonického řešení prostoru parku, je vyvýšená (to zajišťuje její funkci i za nepříznivých klimatických podmínek – sníh) a má zarážku pro slepeckou hůl v předepsané výši. Zřizování umělé vodicí linie v ploše (povrch drážky, šíře 0,4 m) je vhodné pouze v pěších zónách.

Umělá vodicí linie je výjimečným prvkem zajišťujícím samostatný a bezpečný pohyb zrakově postižených. Vodicí linie na fotografiích je součástí celkového architektonického řešení prostoru parku, je vyvýšená (to zajišťuje její funkci i za nepříznivých klimatických podmínek – sníh) a má zarážku pro slepeckou hůl v předepsané výši. Zřizování umělé vodicí linie v ploše (povrch drážky, šíře 0,4 m) je vhodné pouze v pěších zónách.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 04/Z 11 DOPRAVNÍ STAVBY – POZ. KOMUNIKACE, PŘECHODY, chodník

Na přechodech se zřizují varovné pásy (vyznačení hranice nebezpečného prostoru – vstupu do vozovky) a signální pásy (vyznačení orientačně důležitého místa při pohybu podél vodicí linie a vedení ve směru přecházení). V případech vyjmenovaných vyhláškou č. 398/2009 Sb. a při nedostatečné délce směrového vedení na chodníku se přechody doplňují ve vozovce vodicím pásem přechodu.

Signální pásy jsou vedeny od přirozené vodicí linie (zvýšený obrubník trávníku, stěny domu, zábradlí se soklem apod.). Varovný pás se zpravidla umisťuje za obrubníkem, v případě úzkého chodníku je nutné pro dodržení délky signálního pásu varovný pás umisťovat namísto obrubníku. Materiál pro hmatové prvky musí být certifikován dle zvláštního předpisu. Sloupky SSZ na signalizovaných přechodech se umisťují do signálního pásu.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 04/Z 12 DOPRAVNÍ STAVBY – POZ. KOMUNIKACE, PŘECHODY, chodník

V místech dodatečně prováděných úprav (zkrácení přechodů apod.) je ve vozovce zřizován ochranný ostrůvek. Stávající varovný pás na chodníku je zrušen. Signální pás je prodloužen (proveden je z certifikovaného materiálu lepeného přímo na živičný povrch). V místě nově vytvořené hranice s vozovkou je z téhož materiálu proveden varovný pás. Při provádění vodorovného značení V7 by bylo vhodnější začít u varovného pásu mezerou.

V místech dodatečně prováděných úprav (zkrácení přechodů apod.) je ve vozovce zřizován ochranný ostrůvek. Stávající varovný pás na chodníku je zrušen. Signální pás je prodloužen (proveden je z certifikovaného materiálu lepeného přímo na živičný povrch). V místě nově vytvořené hranice s vozovkou je z téhož materiálu proveden varovný pás.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 04/Z 13 DOPRAVNÍ STAVBY – POZ. KOMUNIKACE, PŘECHODY, chodník

Směrové vedení na ostrůvku (signální pásy a v odůvodněných případech i zřizované vodicí pásy přechodu) musí vždy navazovat na směrové vedení na chodníku. Proto musí být hmatové úpravy vždy vytyčovány jako celek. Prioritou řešení ostrůvku je maximální možná délka signálních pásů a to ve většině případů znamená osazení úzkého (cca 0,1 m) technologického obrubníku mezi dlažbu ostrůvku a vozovkou (viz obrázek vlevo).

Směrové vedení na ostrůvku (signální pásy a v odůvodněných případech i zřizované vodicí pásy přechodu) musí vždy navazovat na směrové vedení na chodníku. Proto musí být hmatové úpravy vždy vytyčovány jako celek. Plocha ostrůvku je lemována zvýšeným obrubníkem stejné výšky, jako je obrubník u vozovky. V případě, kdy je vzdálenost sloupků SSZ s akustickou signalizací menší než 4 m, jsou akustické prvky vůči sobě blokovány uživatelem.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 04/Z 14 DOPRAVNÍ STAVBY – KOMUNIKACE, MÍSTO PRO PŘECHÁZENÍ

Místa pro přecházení se vybavují signálními pásy vedenými od přirozených vodicích linií nebo od křížení signálních pásů vedených od přechodu. Varovný pás se přednostně odsazuje od pásu signálního o 0,5 m, ve stísněných podmínkách je možné toto odsazení snížit na 0,3 m. Odsazení na fotografií je 0,4 m. Místa pro přecházení se za podmínek určených vyhláškou č.398/2009 Sb. a při malé délce signálních pásů (shodně s přechody) vybavují vodicími pásy přechodu.

Místa pro přecházení se vybavují signálními pásy vedenými od přirozených vodicích linií nebo od křížení signálních pásů vedených od přechodu. Varovný pás se přednostně odsazuje od pásu signálního o 0,5 m, ve stísněných podmínkách je možné toto odsazení snížit na 0,3 m. Odsazení varovného pásu na fotografií je 0,4 m.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 04/Z 15 POZEMNÍ KOMUNIKACE – PŘÍČNÝ PRÁH

Přechod pro chodce na příčném (zpomalovacím) prahu musí být vybaven varovným pásem, který se na obou stranách vede až do místa, kde rozdíl úrovně chodníku a vozovky je min. 0,08 m. Signální pás je veden od přirozené vodicí linie (zvýšený obrubník trávníku) a určuje směr přecházení. Vlastnosti hmatových prvků jsou dány vyhláškou č. 368/2009 Sb., materiál pro hmatové prvky musí být certifikován dle zvláštního předpisu.

Pro vyznačení hranice mezi vozovkou a chodníkem se v místě příčného (zpomalovacího) prahu bez přechodu zřizuje standardní varovný pás. Varovný pás na obou stranách vede až do místa, kde rozdíl úrovně chodníku a vozovky je min. 0,08 m.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 04/Z 16 POZEMNÍ KOMUNIKACE – KORIDOR PRO PŘECH. TRAM. PÁSU

Na koridoru pro přecházení tramvajového pásu se zřizuje na hranici nebezpečného prostoru varovný pás a na něj vedený ve směru přecházení odsazený signální pás. Odsazení signálního pásu je konstantní, 0,3 m. Podrobnosti uvádí norma ČSN 73 6425-1. Pro hmatové prvky je použit certifikovaný materiál nalepený na živičný podklad. Na varovný pás navazuje varovný nápis „POZOR TRAM !“.

Na koridoru pro přecházení tramvajového pásu se na hranici nebezpečného prostoru zřizuje varovný pás a na něj vedený ve směru přecházení odsazený signální pás. Odsazení signálního pásu je 0,3 m, na ostrůvku (viz fotografie vlevo) se odsazení signálního pásu neprovádí. Podrobnosti uvádí norma ČSN 73 6425-1. Pro hmatové prvky je použit certifikovaný materiál nalepený na živičný podklad. Na varovný pás navazuje varovný nápis „POZOR TRAM !“.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 04/Z 17 POZEMNÍ KOMUNIKACE – HRANICE PĚŠÍCH A OBYTNÝCH ZÓN

Vjezd do obytné zóny je přejízdným chodníkem. Na hranici s vozovkou je varovný pás, v místě změny dopravního režimu (značka IP 26 a, IP 26 b) je signální pás.

Výjezd z pěší zóny je veden do vozovky. Na hranici s vozovkou (značka IP 27 a, IP 27 b)¨je varovný pás vedený až do místa výškového rozdílu mezi vozovkou a plochou chodníku 0,08 m. Z tohoto důvodu musely být provedeny krajní části („uši“) varovného pásu. Signální pás se nezřizuje vzhledem k tomu, že chodník končí standardním svislým obrubníkem předepsané výšky.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 05/Z 11 POZEMNÍ KOMUNIKACE – POZEMNÍ KOMUNIKACE, VYBAVENÍ

Sloupky SSZ se umisťují tak, aby mezi pláštěm sloupku a přirozenou vodicí linií (např. stěnou domu, zvýšeným obrubníkem trávníku apod.) byl průchod 1,5 m (v odůvodněných případech může být tato hodnota snížena na 0,9 m). Sloupek SSZ samostatného přechodu se umisťuje do signálního pásu a ve vzdálenosti 0,9 až 1,25 m od hranice s vozovkou. Vyhláška č. 398/2009 Sb. požaduje vizuálně kontrastní označení sloupků (např. pásem ve výši 1,5 m).

Sloupy veřejného osvětlení a trakce se umisťují tak, aby mezi pláštěm sloupu a přirozenou vodicí linií (např. stěnou domu, zvýšeným obrubníkem trávníku apod.) byl průchod 1,5 m (v odůvodněných případech může být tato hodnota snížena na 0,9 m). V odůvodněných případech je možné trakční sloup umístit do signálního pásu přechodu. Vyhláška č. 398/2009 Sb. požaduje vizuálně kontrastní označení sloupů (např. pásem ve výši 1,5 m).

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 05/Z 12 POZEMNÍ KOMUNIKACE – POZEMNÍ KOMUNIKACE, VYBAVENÍ

Sloupky dopravního a orientačního značení se umisťují tak, aby mezi pláštěm sloupku a přirozenou vodicí linií (např. stěnou domu, zvýšeným obrubníkem trávníku apod.) byl průchod 1,5 m (v odůvodněných případech může být tato hodnota snížena na 0,9 m). Vyhláška č. 398/2009 Sb. požaduje vizuálně kontrastní označení sloupků (např. pásem ve výši 1,5 m). Výška spodní hrany značek musí být nejméně 2,2 m.

Sloupky dopravního a orientačního značení se umisťují tak, aby mezi pláštěm sloupku a přirozenou vodicí linií (např. stěnou domu, zvýšeným obrubníkem trávníku apod.) byl průchod 1,5 m (v odůvodněných případech může být tato hodnota snížena na 0,9 m). Vyhláška č. 398/2009 Sb. požaduje vizuálně kontrastní označení sloupků (např. pásem ve výši 1,5 m). Výška spodní hrany značek musí být nejméně 2,2 m.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 06/Z 11 POZEMNÍ KOMUNIKACE – POZEMNÍ KOMUNIKACE, ZASTÁVKY BUS

Ve vzdálenosti 0,8 m od označníku se zřizuje signální pás hmatově vyznačující místo nástupu do vozidla. Na zastávce musí být přirozená vodicí linie tvořena např. zvýšeným obrubníkem stěnami domu, zábradlím se zarážkou pro slepeckou hůl apod. Při hraně se provádí nehmatný vizuálně kontrastní pás vyznačující bezpečnostní odstup vozovky. Na tento pás navazuje pruh šíře 0,6 m beze vzorů v dlažbě. Podrobnosti uvádí norma ČSN 73 6425-1.

Na zastávce musí být přirozená vodicí linie tvořena např. stěnami domu, zábradlím se zarážkou pro slepeckou hůl apod. Průchod mezi přirozenou vodicí linií a překážkami (např. přístřeškem – viz fotografie vlevo) musí mít šířku 1,5 m. Výška hrany zastávky autobusů a trolejbusů musí být 0,2 m. U zastávky se smíšeným provozem tramvají a autobusů je výška hrany zastávky dána typem použitých kolejových vozidel (tramvají).

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 07/Z 11 DOPRAVNÍ STAVBY – POZEM. KOMUNIKACE, ZASTÁVKY TRAM

Na zastávce tramvají musí být přirozené vodicí linie, podél kterých se na ploše zastávky zrakově postižený pohybuje. Na snímku vpravo je to zábradlí se zarážkou pro slepeckou hůl, na snímku vlevo jsou to stěny domů. Přístřešky musí být řešeny tak, aby tomuto pohybu nepřekážely (např. jsou bez bočních stěn, přístřešek je odsazen od vodící linie se zachováním volného průchodu 1,5 m apod.). Při hraně je vizuální vyznačení bezpečnostního odstupu.

Na zastávce tramvají musí být přirozené vodicí linie, podél kterých se na ploše zastávky zrakově postižený pohybuje. Na snímku vlevo je to zábradlí se zarážkou pro slepeckou hůl. Při hraně je vizuální vyznačení bezpečnostního odstupu. U označníku zastávky je ve vzdálenosti 0,8 m signální pás vedený od vodicí linie k bezpečnostnímu odstupu. Podrobnosti o úpravách jsou´v normě ČSN 73 6425-1.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 07/Z 12 DOPRAVNÍ STAVBY – POZEM. KOMUNIKACE, ZASTÁVKY TRAM

V místě přístupu na zastávku se zřizují varovné a signální pásy. U označníku je v předepsané vzdálenosti signální pás určující zrakově postiženému místo nástupu do vozidla. Na zastávce musí být přirozené vodicí linie, podél kterých se na ploše zastávky zrakově postižený pohybuje.
Podrobnosti o úpravách tramvajových zastávek jsou v normě ČSN 736425-1.

V místě přístupu na zastávku se zřizují varovné a signální pásy. U označníku je v předepsané vzdálenosti signální pás určující zrakově postiženému místo nástupu do vozidla. Na zastávce musí být přirozené vodicí linie, podél kterých se na ploše zastávky zrakově postižený pohybuje.
Podrobnosti o úpravách tramvajových zastávek jsou v normě ČSN 736425-1. Zelený pás u vozovky (fotografie vlevo) umožnil umístit přístřešek mimo vodicí linii.

DRUH POSTIŽENÍ Zrakově postižení
DRUH STAVBY 08/Z 11 DOPRAVNÍ STAVBY – ŽELEZNICE

Vodicí linie s funkcí varovného pásu realizovaná na železničním nástupišti s pevnou hranou, stavba byla

Z důvodu údržby našich serverů budou v úterý 28. 6. 2022 od 17:30 nedostupné naše služby. Plánovaná doba výpadku je jedna hodina. Omlouváme se.
Více informací

Nahrávám...
Nahrávám...