dnes je 1.3.2024

Input:

České technické normy ve výstavbě

5.5.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.2
České technické normy ve výstavbě

Ing. Jitka Víchová

Cílem technické normalizace je zlepšení vhodnosti staveb, výrobků, procesů a služeb pro zamýšlené účely, usnadnění technické spolupráce a předcházení překážkám obchodu. Normy vznikaly a jsou vytvářeny z jiných potřeb než právně regulatorních a pokrývají téměř všechny oblasti lidské činnosti. České technické normy jsou zvláštním druhem dokumentů, jež obsahují informace o obecně uznávaných technických řešeních, obsahují základní zákonné požadavky bezpečnosti konstrukční, materiálové, protipožární, hygienické nebo ochrany zdraví a životního prostřední, a další. Jsou založeny na společných výsledcích vědy, techniky a praxe a zaměřeny na dosažení optimálního společenského prospěchu.

PRÁVNÍ ÚPRAVA TECHNICKÉ NORMALIZACE

Právní úprava

Právní úprava technické normalizace je vymezena zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon). Vedle svého hlavního poslání, tj. formulace technických požadavků na výrobky, Zákon v ustanoveních § 4 až 7 upravuje otázky technické normalizace, kde stanoví:

• organizační zabezpečení procesu národní technické normalizace

• definice používaných norem

• způsob a podmínky zabezpečení jejich tvorby a vydávání

• informační povinnosti

• sankce za neoprávněné označování nebo rozšiřování norem (§ 19 až 19b).

Zákon dále stanoví, že českou technickou normu (dále jen ČSN) již není možno vydat jako závaznou, a proto jejich dřívější závaznost ukončil k datu 31. 12. 1999. Při tvorbě norem Zákon požaduje jejich soulad s právními předpisy. Otázku sankcí Zákon váže k zákazu rozmnožování a rozšiřování ČSN bez souhlasu příslušné pověřené právnické osoby pro zabezpečení jejich tvorby a zakazuje označování jiných dokumentů značkou ČSN.

Organizační uspořádání

Ústředním orgánem státní správy, který má ve své působnosti technickou normalizaci, koncepci jejího rozvoje, přípravu a tvorbu legislativy, je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Výkonným orgánem Ministerstva průmyslu a obchodu pro tvorbu a vydávání ČSN je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen ÚNMZ – více informací na www.unmz.cz ), avšak garanci za tvorbu a vydávání norem zaručuje stát (§ 5 odst. 1 Zákona).

ÚNMZ jako ústřední správní úřad vykonává v oblasti technické normalizace zejména tyto činnosti:

  • zajišťuje tvorbu, vydávání, distribuci a evidenci ČSN, normalizačních dokumentů a publikací souvisejících s technickou normalizací

  • spolupracuje při tvorbě mezinárodních a evropských norem s mezinárodními a evropskými normalizačními organizacemi ISO, IEC, CEN, CENELEC a ETSI

  • udržuje soustavu českých technických norem v aktuálním stavu

  • metodicky řídí a koordinuje činnost technických normalizačních komisí (TNK)

  • zpracovává návrhy plánu technické normalizace, případně i návrhy programu rozvoje technické normalizace

  • podává informace o českých, zahraničních a mezinárodních normách a normalizačních dokumentech

  • zajišťuje prodej českých, zahraničních a mezinárodních norem a normalizačních dokumentů

  • a další.

ÚNMZ je řádným členem Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO), Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC), Evropského výboru pro normalizaci (CEN), Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC); v Evropském ústavu pro telekomunikační normy (ETSI) má právo pozorovatele.

Evropská normalizace

V roce 1997 získala Česká republika členství v evropských normalizačních organizacích, tj. v Evropském výboru pro normalizaci (CEN) a v Evropském výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC). Cílem procesu evropské harmonizace v oblasti technické normalizace je zavedení jednotných evropských norem, které mají za úkol odstranit překážky volného obchodu v rámci vnitřního trhu Evropské unie. Tento cíl je zakotven do povinností členských zemí CEN, tzn. přijmout identické znění evropské normy (EN), ať už se jedná o normy pro zkoušení, normy výrobků nebo normy pro navrhování, a zejména pokud se jedná o normy harmonizované s technickými předpisy práva Evropských společenství (ES). S členstvím v evropských normalizačních organizacích byl převzat i závazek, tj. přednostně zavádět evropské normy do národní normalizační soustavy.

Přesto v soustavě českých technických norem, zejména v oblasti stavebnictví, existují skupiny původních ČSN, které nejsou a ani nebudou řešeny na mezinárodní nebo evropské úrovni. Tyto skupiny norem jsou udržovány v aktuálním stavu, zejména z důvodu, že v řadě případů je na ně odkazováno v právních předpisech. Jedná se převážně o normy pro navrhování a provádění staveb, prostorové uspořádání, ale i o některé výrobkové normy.

POJMY TECHNICKÉ NORMALIZACE

Česká technická norma

Pojem česká technická norma (ČSN) definuje ustanovení § 4 Zákona a rozumí se jím dokument schválený pověřenou právnickou osobou, tj. ÚNMZ, pro opakované nebo stálé použití, vytvořený podle tohoto Zákona, označený písmenným označením ČSN a jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku ÚNMZ. Podle citovaného ustanovení ČSN poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků, zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech. Jinak řečeno - technické normy jsou dokumentované dohody, které obsahují technické specifikace nebo jiná určující kritéria používaná jako pravidla, směrnice, pokyny nebo definice charakteristik a zajišťují, aby materiály, výrobky, konstrukce, postupy a služby vyhovovaly danému účelu. Jejich používání je dobrovolné, avšak všestranně výhodné.

S účinností od 1. 1. 2000 veškeré ČSN nejsou obecně závazné, tzn., že nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena povinnost jejich dodržování. Nicméně je třeba mít na zřeteli, že se jedná o platné dokumenty, jejichž tvorba a vydávání je stanovena Zákonem a garantována státem. Název česká technická norma a písemné označení ČSN nesmějí být použity k označení jiných dokumentů. Tomu, kdo neoprávněně označí jiný dokument značkou ČSN, neoprávněně rozmnoží nebo rozšíří ČSN, uloží ÚNMZ na základě podnětu pokutu až do výše 1 milionu Kč (§ 19 až 19b Zákona).

Evropská norma

Evropská norma (EN) je dokument zpracovaný v rámci Evropského výboru pro normalizaci (CEN). Vypracování těchto norem zabezpečují technické komise, jejich subkomise a pracovní skupiny CEN, ve kterých jsou zastoupeni odborníci z členských států CEN, tj. i České republiky. Konečné znění EN představuje konsenzus zúčastněných stran. Povinností člena CEN je do šesti měsíců od schválení příslušné EN ji začlenit do své národní normalizační soustavy a všechny ostatní normy, popř. jejich články, které jsou s ní v rozporu, zrušit.

Harmonizovaná evropská norma

Harmonizované evropské normy vznikají na celoevropské bázi a jsou zpracovávány na základě mandátů (tj. podrobných zadání) vydávaných Evropskou komisí pro evropské normalizační výbory CEN, CENELEC, popř. ETSI. Mandát vydaný Evropskou komisí obsahuje podrobné technické zadání na zpracování harmonizované evropské normy. Vymezuje obvykle základní charakteristiky výrobku (např. pevnost v tlaku, mrazuvzdornost, neprůzvučnost atd.), které musí být zohledněny při zpracování normy a které se při harmonizačním procesu přezkoumávají, zda naplňují technické požadavky dané směrnice, nařízení nebo jiného dokumentu práva ES. Mandáty v některých případech (například u stavebních výrobků) stanovují i postupy posuzování shody, nestanoví-li tak přímo právní předpis ES [např. nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, o stavebních výrobcích, které je součástí právního řádu ČR]. Harmonizovaná evropská norma je výlučně výrobkovou normou a jedná se např. o betonové prvky, sádrové tvárnice, kamenivo, cement, geotextilie, elektrickou požární signalizaci atd. Harmonizované evropské normy jsou oznamovány v Úředním věstníku Evropských společenství (Official Journal of the European Communities), který od roku 2004 vychází rovněž v českém jazyce.

Harmonizovaná česká technická norma

V ustanovení § 4a Zákona je zaveden pojem harmonizovaná česká technická norma, jehož obsah je převzat z práva ES. Harmonizovanou českou technickou normou se stává pouze ta ČSN, která plně přejímá požadavky stanovené harmonizovanou evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem s uznaným statutem harmonizované evropské normy. V prostředí národní normalizační soustavy se tyto normy označují hČSN a jedná se pouze o výrobkové normy, jak je zřejmé z výše uvedeného. Přitom je nutno zdůraznit, že harmonizované české technické normy nejsou závazné. Při jejich splnění se však má za to, že výrobek odpovídá příslušným obecným ustanovením technického předpisu, k němuž se norma nebo její část vztahuje [např. nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, převzaté do právního řádu ČR]. Harmonizované české technické normy oznamuje ÚNMZ ve svém Věstníku (ke stažení na www.unmz.cz ) včetně uvedení technického předpisu, k němuž se vztahují.

Určená norma

Určené normy jsou původní normy ČSN, které byly dodatečně oznámeny ve Věstníku ÚNMZ jako normy určené pro posuzování shody vlastností stanovených výrobků s požadavky věcně příslušného technického předpisu. Procedura "určení" norem je upravena v § 4a Zákona. Podle tohoto ustanovení může ÚNMZ, po dohodě s příslušnými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, pro účely specifikace technických požadavků na výrobky "určit" ČSN (popř. další technické normy nebo jiné technické dokumenty) jež obsahují podrobnější technické požadavky. Institut určené normy je v ČR zaveden z důvodu, že dosud nejsou k dispozici všechny potřebné harmonizované specifikace. Do doby oznámení nové hČSN tak určená norma platí pro proces ověřování vlastností daného výrobku podle národních právních předpisů (tzv. "národní cesta").

Stejně jako hČSN i určené normy jsou nezávazné, jsou oznamovány ve Věstníku ÚNMZ a jejich aktualizovaný seznam je uveden na adrese www.unmz.cz, včetně technického předpisu, ke kterému se vztahují (např. nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky). Věstník ÚNMZ je jediným dokumentem, který odděleně a přehledně uvádí seznamy všech určených norem jednotlivě k daným technickým předpisům. Stejně jako u hČSN, Zákon zavádí právní domněnku v tom smyslu, že splnění určené normy se považuje za splnění požadavků stanovených technickým předpisem, k němuž se tato norma nebo její část vztahuje.

Eurokódy

V rámci Evropského výboru pro normalizaci (CEN) byla zpracována soustava norem pod názvem Eurokódy. Jedná se o jednotné evropské normativní dokumenty pro navrhování pozemních a inženýrských staveb, zahrnující všechny základní stavební materiály (beton, ocel, dřevo, zdivo a hliník), všechny hlavní oblasti stavebního inženýrství (zásady navrhování, zatížení, požární odolnost, geotechniku, účinky zemětřesení) a širokou škálu typů konstrukcí (budovy, mosty, stožáry, zásobníky atd.).

Eurokódy jsou určeny k prokázání shody se dvěma základními požadavky na vlastnosti staveb podle směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích. V této souvislosti je třeba připomenout, že od 1. 7. 2013 je citovaná směrnice nahrazena nařízením EP a Rady (EU) č. 305/2011 o stavebních výrobcích, které v plném rozsahu přejímá základní požadavky na vlastnosti staveb stanovené a převzaté do našeho právního řádu v souladu s dřívější směrnicí. Zmíněnými základními požadavky jsou: požadavek č. 1 Mechanická odolnost a stabilita a požadavek č. 2 Požární bezpečnost. Další požadavky na vlastnosti staveb podle citované směrnice, resp. nařízení, tj. hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a tepelná ochrana, nejsou v Eurokódech řešeny. Metody navrhování jsou v Eurokódech založeny na koncepci mezních stavů ve spojení s metodou dílčích součinitelů. Soubor Eurokódů byl v ČR postupně zaváděn již od roku 2002 a plně funkčně je zaveden k 1. 4. 2010. Od tohoto data jsou stavby v ČR navrhovány výhradně podle Eurokódů a platnost konfliktních ČSN pro navrhování s Eurokódy byla zrušena. Přehled Eurokódů je dostupný na internetových stránkách ÚNMZ (www.unmz.cz).

Národní příloha a národně stanovené parametry

V Eurokódech je členským státům ponechána možnost stanovit určité hodnoty na národní úrovni, a proto se mohou v jednotlivých státech lišit. Tyto hodnoty jsou nazývány národně stanovené parametry (NSP) a jedná se např. o specifické geografické nebo klimatické údaje (mapy sněhových a větrných oblastí apod.). Informace o zvolených NSP jsou uvedeny v národní příloze (NA - National Annex), která může dále obsahovat informace o uplatnění informativních příloh, nebo odkazy na další doplňující informace. Pokud se pro navrhování stavebních konstrukcí nebo jejich částí použijí Eurokódy, musí být vždy použity národně stanovené parametry státu, na jehož území má být stavba umístěna.

V České republice se Eurokódy zavádějí jako jeden nedílný dokument, tj. text normy spolu s národní přílohou. Po vydání Eurokódu formou ČSN EN s národní přílohou je příslušná národní příloha přeložena do anglického jazyka a vydána samostatně.

Vazba Eurokódů na právní předpisy

V rámci působení a uplatňování předpisu ES o stavebních výrobcích se předpokládá, že jednotlivé státy přihlédnou k těmto normám pro navrhování stavebních konstrukcí (Eurokódů) při navrhování právních předpisů, např. odkazem v příslušném předpisu. V našich stavebně právních předpisech je odkaz na normy pro navrhování stavebních konstrukcí zakotven ve vyhlášce MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. V ustanovení § 9 Mechanická odolnost a stabilita citované vyhlášky se uvádí, že stavba musí být navržena a provedena v souladu s normovými hodnotami, tj. příslušnými Eurokódy.

Změny norem

Na základě požadavku praxe poslední novela stavebního zákona č. 350/2012 Sb. doplnila do svého textu ustanovení, které se týká změn technických norem při přípravě a realizaci staveb (SZ § 119 odst. 3). Nová úprava uvádí, že pokud během provádění stavby dojde ke změně českých technických norem nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována projektová dokumentace, stavební úřad posuzuje stavbu podle technických norem nebo jiných technických předpisů, které platily v době, kdy byla projektová dokumentace zpracována.

Technický předpis a technický dokument

Vzhledem k tomu, že text Zákona a rovněž tak praxe používá pojem technický předpis a technický dokument, jsou pro úplnost tyto pojmy následně vysvětleny. Pojem technický předpis zavádí a definuje z. č. 22/1997 Sb. ustanovení § 3 Zákona a rozumí se jím obecně závazný právní předpis, upravující technické požadavky na výrobky, popř. pravidla pro služby, nebo upravující povinnosti při uvádění výrobků na trh. Za technický předpis nejsou považovány technické normy, které nejsou právním předpisem, ale mohou být s technickým předpisem harmonizovány (tzn., že např. konkretizují obecně formulovaný technický požadavek obsažený v technickém předpisu). Ve stejném ustanovení je pro účely Zákona definován pojem technický dokument. Rozumí se jím dokument, který obsahuje technické specifikace výrobku, avšak není technickým předpisem ani technickou normou.

OZNAČENÍ ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM

Označení ČSN

U původních ČSN se označení skládá ze značky ČSN, u předběžných norem ČSN P a čísla normy. V případě, že je norma rozdělena do samostatných částí, pokračuje označení normy číslem části normy uvedeným za pomlčkou a v případě, že je část normy ještě dále rozdělena do podčástí, uvádí se číslo podčásti za další pomlčku, např. ČSN 73 0802, ČSN 73 0540-2, ČSN 36 1550-2-11. Číslo původní ČSN je šestimístné, první dvě číslice, oddělené od následujících číslic mezerou, udávají třídu, třetí a čtvrtá číslice skupinu a poslední dvě číslice číslo ČSN ve skupině.

V případě, že ČSN přejímá evropskou nebo mezinárodní normu, označení ČSN se skládá ze značky ČSN a označení (značky a čísla) přejímané evropské nebo mezinárodní normy, např. ČSN EN 124, ČSN ISO 17123-1. V těchto případech se kromě uvedeného označení uvádí třídicí znak. Třídicí znak je šestimístný znak, který slouží, stejně jako číslo původní ČSN, k zatřídění ČSN přejímajících evropské nebo mezinárodní dokumenty (včetně jejich označení) do soustavy ČSN. Každá samostatná ČSN má jeden třídicí znak. Samostatné vydané části stejné ČSN mají stejný třídicí znak.

ČSN, které přejímají evropské, popř. mezinárodní normy, se nejčastěji vyskytují pod tímto označením:

  • ČSN EN XXX - převzatá evropská norma EN

  • ČSN EN ISO XXX - převzatá EN identická s normou ISO

  • ČSN CEN/TS XXX - převzatá evropská technická specifikace TS. Nahradila dříve vydávanou evropskou předběžnou normu ENV

  • ČSN EN XXX+A1 - převzatá EN se zapracovanou změnou A1 (tzv. konsolidované znění evropské normy).

Přejímání evropských norem do soustavy ČSN

Evropské normy a mezinárodní normy ISO se do soustavy norem ČSN zavádějí následujícími způsoby:

  • překladem originálu, včetně národní titulní strany a předmluvy a titulní strany přejímané normy

  • převzetím originálu bez překladu, tj. vydání anglické verze normy s národní titulní stranou, národní předmluvou a přetiskem anglické verze

  • oznámením o schválení k přímému používání ve Věstníku ÚNMZ, tj. norma není vydávána, ale její převzetí je pouze vyhlášeno.

Přitom forma převzetí se volí podle účelu a rozsahu využití ČSN v praxi. Převzetím evropské nebo mezinárodní normy do národní soustavy se rozumí, že jí byl udělen statut ČSN. K počátku platnosti takové ČSN musí být zrušeny dříve vydané ČSN nebo jejich části, pokud jsou s touto normou v rozporu.

TECHNICKÉ NORMY V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH

Obecně platí zásada rozdělení obsahu technických požadavků mezi právní předpisy a technické normy. Právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další - publikované ve Sbírce zákonů) technické povahy stanoví závazné požadavky obecného charakteru upravující především bezpečnost staveb, ochranu zdraví osob, úspory energie a ochranu životního prostředí, tzn. prvky ochrany veřejných zájmů, které musí být respektovány. Dobrovolné technické normy pak podrobně specifikují rámcově stanovené právní požadavky a jsou považovány za kvalifikovaná doporučení. Lze shrnout, že právní předpis stanoví pouze základní podmínky s tím, že na příslušné ČSN odkazuje, čímž informuje, kde je

Nahrávám...
Nahrávám...