2.13.3
Digitální služby 3
Ing. Bohumír Číhal
V předchozím článku Digitální služby 2 jsme se seznámili se Zákonem č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů v aktuálním znění jeho Části první, účinném od 1. února 2020. Uvedli jsme též přehled zákonů, které jsou předmětem úprav podle tohoto zákona v Části druhé až Části desáté (s různými termíny účinnosti) a pro informaci očekávané zrušení dvou prováděcích vyhlášek k. 1. srpnu 2020.
Předmětem této části tématu bude slíbená Odložená účinnost ustanovení Části první a změny provedené zákonem č. 12/2020 Sb. v souvisejících zákonech.
Odložená účinnost ustanovení Části první
Podle ustanovení § 27 Účinnost nabývají účinnosti 1. 2. 2022 z Části první ustanovení:
-
§ 5 Právo na osvědčení digitálního úkonu
-
§ 6 Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu
-
§ 7 Právo na využívání údajů
-
§ 8 Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti
-
§ 10 Právo na zápis kontaktního údaje
Právo na osvědčení digitálního úkonu
Ustanovení § 5 Právo na osvědčení digitálního úkonu navazuje na Právo činit digitální úkon upravené v základní verzi zákona, účinné od 1. 2. 2020.
Osvědčení o digitálním úkonu, na které má uživatel služby právo, musí obsahovat důvěryhodné zachycení obsahu nebo jinou identifikaci digitálního úkonu, určení osoby, která jej učinila, adresáta digitálního úkonu a způsob, datum a čas provedení digitálního úkonu. Osvědčení musí být opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem orgánu veřejné moci.
Osvědčení o digitálním úkonu, který uživatel služby učinil vůči orgánu veřejné moci, je povinen poskytnout veřejnoprávní původce uživateli služby bezodkladně po učinění digitálního úkonu. Osvědčení poskytuje, podle volby uživatele služby, zasláním do datové schránky, na kontaktní místo veřejné správy nebo zpřístupněním prostřednictvím portálu veřejné správy.
Pojem veřejnoprávní původce upravuje ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. Povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají nejen tito veřejnoprávní původci, ale (za podmínek stanovených tímto zákonem) soukromoprávní původci (což jsou např. politické strany, politická hnutí, spolky, odborové organizace, obchodní společnosti) a podnikatelé s koncesí k vedení spisovny (ve stanovených případech). V případě dokumentů v digitální podobě se jejich uchováváním rozumí rovněž zajištění věrohodnosti původu dokumentů, neporušitelnosti jejich obsahu a čitelnosti, tvorba a správa metadat náležejících k těmto dokumentům a připojení údajů prokazujících existenci dokumentu v čase.
Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu
Požadavek úředního ověření vlastnoručního podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu se považuje za splněný využitím elektronického podpisu na dokumentu nedílně spojeném
-
s kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti podpisu, která ověřila, že podepisující dokument před ní podepsal nebo uznal podpis za vlastní, a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, nebo
-
se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká (nepoužije se pro formu veřejné listiny).
Požadavek úředního ověření podpisu, se považuje za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu (nepoužije se pro formu veřejné listiny).
Právo na využívání údajů
Orgán veřejné moci je povinen využívat údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému a nevyžadovat po uživateli služby údaje které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby.
Uživatel služby má právo udělit souhlas s využíváním údajů o sobě, o svých právech a povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému. Souhlas k využívání údajů může udělit v rozsahu a trvání podle své volby na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti orgánu veřejné moci. Přitom se neuplatní povinnost mlčenlivosti orgánu veřejné moci. Uživatel služby je oprávněn souhlas kdykoliv odvolat.
Souhlas k využívání údajů, resp. k jeho odvolání, podává uživatel služby Ministerstvu vnitra na elektronickém formuláři, zveřejněném na portálu veřejné správy.
Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti
Uživatel služby má právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti, která se jej týká a vyplývá z úkonu orgánu veřejné moci uvedeného v katalogu služeb, do registru práv a povinností, nejsou-li právo, povinnost nebo právní skutečnost zapsány v základním registru nebo agendovém informačním systému.
Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti uplatní uživatel služby u Ministerstva vnitra. Příslušný orgán veřejné moci, který učinil podkladový úkon, osvědčí existenci práva, povinnosti nebo právní skutečnosti a potvrdí ji ministerstvu, které ji zapíše do registru práv a povinností. Příslušný orgán veřejné moci zápis průběžně aktualizuje a zjistí-li rozpor mezi skutečným stavem, odstraní jej bez zbytečného odkladu prostřednictvím ministerstva.
Právo na zápis kontaktního údaje
Uživatel služby má právo na zápis kontaktního údaje o elektronické adrese nebo telefonním čísle do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci nebo do registru obyvatel pro zasílání informací podle tohoto zákona a pro zasílání dalších informací souvisejících s poskytováním digitální služby, jejichž okruh si vybere.
Právo na zápis kontaktního údaje uplatní uživatel služby u Ministerstva vnitra prostřednictvím elektronického formuláře na portálu veřejné správy. Pro zasílání informací na kontaktní údaje bude zřízena nová služba.
Změny zákonů
Jednání veřejné správy obecně upravují správně-procesní právní předpisy a agendové právní předpisy. K předpisům, které stanovují obecné procesy a správní či jiné postupy orgánů veřejné moci, práva a povinnosti účastníků i výkon působnosti jednotlivých orgánů v daných agendách, patří zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a řada dalších.
Na úrovni jednotlivých agend veřejné správy stanovují konkrétní výkon veřejné správy, včetně odchylek od obecně aplikovatelných správně-procesních principů, jednotlivé agendové zákony.
Pro problematiku digitálních služeb obecně jsou klíčové i určité odvětvové právní předpisy, jako jsou například zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další. V těchto předpisech jsou již nastaveny procesy elektronické výměny údajů či služby nebo stávající služby, které se stávají digitální službou podle zákona o právu na digitální služby.
Pokud se týká zapisování údajů do registru práv a povinností, je zde právním rámcem zákon č. 111/2009 Sb., který stanovuje povinnost editorů referenčních údajů při jejich změně v základních registrech zapsat údaje o rozhodnutí vedoucím ke změně referenčních údajů do registru práv a povinností. Registr práv a povinností by se měl stát autoritativním zdrojem údajů i o dalších skutečnostech, a to jak při změně autoritativních údajů, tak na základě žádosti subjektu údajů.
Některé, z pohledu řešené problematiky, zásadní právní předpisy již neodpovídají aktuálnímu technologickému a právnímu vývoji a jsou konstrukčně i obsahově přežité (např. zákon č. 365/2000 Sb.) a vyžadovaly by koncepční změnu, odrážející vývoj v oblasti digitalizace celé společnosti i změnu v přístupu k modernizaci výkonu veřejné správy. V dané situaci vzniku zákona nebylo možné řešit koncepční komplexní změny a nahrazovat gesčně odpovědný ústřední správní úřad a proto zákon řeší pouze dílčí nezbytné úpravy některých souvisejících zákonů.
Další postupné změny a modernizace ostatních více než 430 zákonů a více než 2.500 podzákonných norem, které tvoří rámec výkonu státní správy v přímé, či přenesené působnosti bude již v gesci vlády a jednotlivých odpovědných správců agend.
V dalším uvádíme změny zákonů provedené zákonem o právu na digitální služby vztažené k účinnosti jednotlivých verzí zákona:
U zákonů s dělenou účinností je toto členění součástí uvedeného zákona.
Změny zákonů s účinností od 1. 2. 2020
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
Změna zákona je navrhována v návaznosti na naplnění principů sdílení dat a only once, které však musí být, souběžně se změnami zákonů definujícími podmínky elektronizace veřejné správy, promítnuty do legislativního rámce upravujících správní procesy. Ty jsou upravené primárně právě správním řádem.
Poznámka: Zásada only once je koncept elektronické veřejné správy (e-government), jehož cílem je zajistit, aby občané, instituce a společnosti musely orgánům a správám poskytovat určité standardní informace "jen jednou".
Cílem změny zákona je posílit povinnost orgánů veřejné moci využívat při své činnosti data obsažená v propojeném datovém fondu orgánů veřejné moci. Orgány veřejné moci by po fyzické či právnické osobě měly data požadovat pouze v zákonem taxativně uvedených případech. Porušení tohoto principu je nesprávným úředním postupem a porušením úředních povinností podle jiných právních předpisů. Toto opatření zcela zásadním způsobem posílí vymahatelnost práv na digitální služby a také vytvoří potřebný tlak na orgány veřejné moci, aby se přizpůsobily oprávněným požadavkům uživatelů služeb a z nich odvozených požadavků na změnu fungování veřejné správy.
S uvedeným záměrem se v ustanovení § 6 odst. 2 upravuje postup správního orgánu tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžoval. Podklady opatřuje přednostně s využitím úřední evidence, do níž má přístup. Podklady od dotčené osoby vyžaduje jen tehdy, stanoví-li tak právní předpis.
Zrušením odstavce 4 ustanovení § 71 běží správnímu orgánu i po dobu opatření údajů lhůty pro vydání rozhodnutí. V ustanovení § 79 se ruší systém účtování nákladů na opatření údajů.
Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích
Cílem změny zákona je podpořit systémovým opatřením zvýhodnění digitální formy před jinými formami služeb (v souladu s cíli definovanými Akčním plánem EU pro eGovernment 2016-2020). Jedním z takových opatření je i zvýhodnění na úrovni cenové, a to formou povinnosti dotčeného orgánu veřejné moci za stanovených podmínek snížit správní poplatek při využití digitální služby.
Do aktuálního znění zákona je vloženo ustanovení § 9 Sleva na poplatku. Toto ustanovení aprobované příslušným odborem gestora, tj. odborem Ministerstva financí, snižuje za stanovených podmínek správní poplatky. Správní úřad sníží poplatek o 20 %, nejvýše však o 1 000 Kč, pokud je žádost nebo jiný návrh k provedení úkonu podán na elektronickém formuláři zveřejněném podle zákona o právu na digitální služby. To neplatí, pokud žádost nebo jiný návrh nelze podat jinak než na tomto elektronickém formuláři.
Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti
Cílem změny zákona je doplnění bezpečnostní politiky, včetně bezpečnostní politiky odběratele, jako základní součást kybernetické bezpečnosti, která musí být zohledněna i ve smluvních vztazích a kterou se mimo jiné posiluje i právní jistota smluvních stran v případě kybernetického útoku či hrozby.
V ustanovení § 4 Bezpečnostní opatření se doplňuje znění odstavce 6 (týkající se mj. cloud computingu, který umožňuje přístup k rozšířitelnému a přizpůsobitelnému úložišti nebo výpočetním zdrojům, které je možné sdílet) se zaměřením na bezpečnostní politiku odběratele a odstavce 7 rozšiřujícího bezpečnostní pravidla na bezpečnostní politiku.
Poskytovatel služby cloud computingu a další osoby, kterými jsou:
které jsou orgány veřejné moci, si ve smlouvě též dohodnou způsob a výši úhrady účelně vynaložených nákladů na zavedení bezpečnostních pravidel a realizaci bezpečnostní politiky odběratele.
Obsah a rozsah bezpečnostních pravidel pro orgány veřejné moci využívající služby poskytovatelů cloud computingu, včetně bezpečnostních úrovní pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci stanoví prováděcí právní předpis.
Zohlednění požadavků vyplývajících z bezpečnostní politiky, bezpečnostních pravidel, bezpečnostních opatření a dalších podmínek sjednaných ve smlouvě, které jsou nezbytné pro splnění povinností podle tohoto zákona, nelze považovat za nezákonné omezení hospodářské soutěže nebo neodůvodněnou překážku hospodářské soutěži.
V ustanovení § 5 Bezpečnostní opatření jsou u Organizačních a Technických opatření vypuštěny vazby na "kritické informační infrastruktury a významné informační systémy". U technických opatření je nově formulováno směrování nástroje pro zaznamenávání činnosti informačního nebo komunikačního systému, jeho uživatelů a administrátorů.
Podle konkretizovaného znění ustanovení § 22 Úřad, odstavec c, vykonává úřad státní správu v oblasti bezpečnosti informačních a komunikačních systémů nakládajících s utajovanými informacemi a v oblasti kryptografické ochrany, zajišťuje činnost Národního střediska komunikační bezpečnosti, Národního střediska pro distribuci kryptografického materiálu, Národního střediska pro měření kompromitujícího vyzařování a Národního střediska pro bezpečnost informačních systémů, které jsou jeho součástí, a plní další úkoly v souladu se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, Organizaci Severoatlantické smlouvy a z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, ve vybraných oblastech ochrany utajovaných informací,
Zcela přepracováno je rozsáhlé ustanovení § 25 Přestupky.
Změny zákonů s účinností od 1. 8. 2020
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
V ustanovení § 5 Zveřejňování informací odst. 1, podle kterého každý povinný subjekt musí pro informování veřejnosti ve svém sídle a svých úřadovnách zveřejnit na místě, které je všeobecně přístupné, jakož i umožnit pořízení jejich kopie, vyjmenované informace, se zrušuje povinnost uvedená pod písmenem d): zveřejnit postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování všech žádostí, návrhů i jiných dožádání občanů, a to včetně příslušných lhůt, které je třeba dodržovat.
Podle doplněného ustanovení § 5 odst. 2 jsou Povinné subjekty ve svém sídle povinny v úředních hodinách zpřístupnit též stanovený postup, který musí povinný subjekt dodržovat při vyřizování podání nebo podnětů (zveřejněný Ministerstvem vnitra na portálu veřejné správy v podobě popisu úkonů orgánu veřejné moci vedeného v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností).
U struktury zveřejňovaných informací se ruší odkaz na prováděcí právní předpis.
Ruší se ustanovení, podle kterého povinnost zveřejnit informace podle odstavců 4 a 5 ustanovení § 5 splní povinný subjekt tím, že je způsobem umožňujícím dálkový přístup bez zbytečného odkladu zpřístupní správci portálu veřejné správy nebo mu je předá.
Změny zákonů s účinností od 1. 2. 2022
(§ 20) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu
Účinnost od 1. 2. 2022
Obdobně jako se v dosavadní právní úpravě vede o provedené vidimaci a legalizaci evidence v předem svázaných ověřovacích knihách, stanoví se, ve spojitosti s nově konstituovanou digitální službou úředního ověření podpisu na listině, elektronický ekvivalent v podobě centrální elektronické ověřovací knihy.
Změny ustanovení Legalizace § 10 a násl. se formulačně zaměřují na rozšíření z předmětů v listinné podobě na obecné dokumenty. Legalizací se ověřuje, že žadatel dokument před ověřující osobou vlastnoručně podepsal nebo podpis na dokumentu uznal za vlastní. Legalizací se nepotvrzuje správnost ani pravdivost údajů uvedených v dokumentu ani jejich soulad s právními předpisy. Úřad za obsah dokumentu neodpovídá. Účast dvou svědků se k legalizaci nevyžaduje, má-li ten, kdo nemůže číst nebo psát, schopnost seznámit se s obsahem dokumentu s pomocí přístrojů nebo speciálních pomůcek nebo prostřednictvím jiné osoby, kterou si zvolí, a je schopen vlastnoručně dokument podepsat. Legalizace se na listině nebo na listu pevně s ní spojeném vyznačí ověřovací doložkou a otiskem úředního razítka. Legalizace se na dokumentu v elektronické podobě vyznačí připojením ověřovací doložky. Ověřovací doložka obsahuje též údaj o tom, že žadatel dokument před ověřující osobou podepsal, nebo že podpis na dokumentu uznal za vlastní,
Zákony s dělenou účinností
Změny zákonů uvádíme podle jejich dělené účinnosti.
Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci
Změny účinné od 1. 2. 2020
S účinností k 1. 2. 2020 se jedná se o změnu doplňující povinnost v ustanovení § 9 Pojištění odpovědnosti za škodu v přímé návaznosti na zákonem nově stanovené právo subjektu údajů a povinnosti správce národního bodu.
Žadatel o akreditaci musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Ministerstvo stanoví vyhláškou pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění.
Změny účinné od 1. 2. 2022
Zrušuje se ustanovení § 24 Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy na úseku elektronické identifikace. Ustanovení obsahuje výčet dat, která využívá Správa základních registrů při výkonu své působnosti.
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy
Velmi rozsáhlá změna zákona promítá nově ustanovenou povinnost orgánů veřejné moci na uveřejnění speciálního uživatelského rozhraní, prostřednictvím něhož se předpokládá činění digitálních úkonů.
Změny…
