Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Partneři TDI - Státní orgány

17.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

1201
Partneři TDI - Státní orgány

JUDr. PhDr. Jiří Plos

Cíl lekce

Cílem lekce je seznámit se s funkcí a činnostmi osob/subjektů pověřených výkonem dohledu nad prováděním staveb a s povinnostmi stavebníků, zhotovitelů staveb, popřípadě dalších subjektů účastných na procesu provádění staveb (včetně jeho projektové přípravy) z hlediska předpisů veřejného stavebního práva.

S problematikou dohledu nad prováděním staveb úzce souvisí další oblasti profesní (projektování a provádění staveb) a výkonu veřejné správy, například na úseku bezpečnosti práce, požární ochrany, ochrany veřejného zdraví, ochrany přírody, památkové péče a podobně; rozsah této lekce je určen primárně výkonům osob či orgánů dohlídajících nad prováděním staveb.

základní právní předpisy:

  • zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 68/2007 Sb.

  • vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření

  • vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb

  • zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci)

  • nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

  • nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti

  • zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (a soubor souvisejících vnitřních řádů obou profesních komor – ČKA a ČKAIT)

bezprostředně související právní předpisy:

  • zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

  • vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území

  • vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

  • vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

  • zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (včetně souboru souvisejících nařízení vlády)

  • zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění

  • vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech

předpisy, podle nichž hájí veřejné zájmy další dotčené správní úřady/orgány, jejichž činnost nejčastěji souvisí s prováděním staveb a které mohou ve svých závazných stanoviscích stanovovat též požadavky související s kontrolou prováděných staveb:

  • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů

  • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

  • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých dalších zákonů (zákon o vodách), ve znění pozdějších předpisů

  • zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

  • zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

  • zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

Obecný úvod k dohledu nad prováděním staveb základní formy tohoto dohledu podle stavebního zákona

Dohled nad prováděním staveb doznal s novou právní úpravou významných změn – v tomto případě změn k lepšímu. Dosavadní proces kontroly výstavby byl zcela nevyhovující, počínaje „státním stavebním dohledem” a konče „kolaudačním řízením”, jímž se završoval proces výstavby prakticky bez souvislejší a efektivní kontroly těch fází výstavby, při nichž může skutečně vzniknout škoda. Dohledem nad prováděním stavby je pověřena řada subjektů, jimž přísluší specifická práva a povinnosti, které se však v některých případech poněkud překrývají. Tato práva a povinnosti plynou mimo jiné z postavení těchto subjektů

  • v procesu předprojektové a projektové přípravy stavby, jimiž jsou především stavebník a autoři projektu (projektanti),

  • z procesu jejího provádění a uvedení do provozu a užívání, jimiž jsou především stavebník, popřípadě jím ustanovená osoba (tzv. technický dozor investora), autor projektu (autorský dohled), stavbyvedoucí, resp. stavební dozor (pro případy staveb prováděných svépomocí) a koordinátor bezpečnosti práce.

Vedle toho existuje skupina subjektů oprávněných vykonávat dohled z pozice výkonu veřejné správy: jedná se především o

  • stavební úřady, a to v součinnosti s dalšími orgány státní správy, které si to vyhradily ve svém závazném stanovisku (§ 4 zákona č. 183/2006 Sb. v souběhu s § 175 an. stavebního zákona),

  • autorizované inspektory.

Práva a povinnosti osob účastných na procesu provádění stavby a výkonu dohledu nad tímto procesem jsou uvedeny zejména v části IV. hlavě II. BI (zejména § 132 až § 134 SZ), upravujícím podmínky výkonu „stavebního dozoru” a zvláštních pravomocí stavebního úřadu nad prováděním staveb, části IV. hlavě III. stavebního zákona, upravující podmínky výkonu činnosti „autorizovaného inspektora”, v části IV. hlavě IV. stavebního zákona, upravujícím povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb, a v části V. hlavě I. stavebního zákona, upravujícím povinnosti a odpovědnost osob oprávněných k výkonu vybraných činností ve výstavbě. Další podrobnosti jsou uvedeny též v části V. hlavě III., zejména v § 171, upravujícím podmínky výkonu státního dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu, vstup na pozemky, expertní součinnost, ochranu veřejných zájmů a mnohé další. S těmito ustanoveními souvisí pochopitelně řada jednotlivých ustanovení stavebního zákona v konkrétních správních procesech, při nichž se formy dohledu nad prováděním výstavby realizují. Pro účely této lekce budeme pozornost věnovat především dohledu nad prováděním stavby, vykonávaným stavebním úřadem, resp. autorizovaným inspektorem, a to v součinnosti s dotčenými orgány státní správy a zejména v součinnosti se subjekty, které výstavbu samu realizují a odpovídají za ni.

Přestože se celá pasáž věnovaná výkonu dohledu nad výstavbou nazývá „stavební dozor”, připomínáme, že tento pojem je podle § 2 odst. 2 písm. d) stavebního zákona vyhrazen „odbornému dozoru nad prováděním stavby svépomocí, vykonávanému osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň tři roky při provádění staveb”. Tento terminologický rozpor lze překlenout tím, že v případě stavebního úřadu budeme hovořit nadále o „soustavném dohledu nad prováděním staveb”.

Subjekty odpovědné za výstavbu I. povinnosti vlastníků, stavebníků a zhotovitelů staveb

Jak je patrno, nový stavební zákon stanovuje práva a povinnosti širokého okruhu osob. Mezi nimi ovšem některým osobám ukládá zvláštní povinnosti a práva, zejména ve spojitosti s projektovou přípravou stavby a s jejím prováděním. Za provádění stavby nese vždy a především odpovědnost stavebník, avšak konkrétní vedení stavby a výkony s tím spojené je oprávněna provádět pouze osoba odborně způsobilá – stavbyvedoucí; ten odpovídá za řádné, zejména odborně správné a bezpečné provedení stavby jakožto odborně způsobilá (autorizovaná) osoba. Stavba musí být prováděna v souladu s obecnými právními předpisy, v souladu s vydanými správními rozhodnutími a projektovou dokumentací stavby a konečně v souladu s pravidly profesními – tomu též odpovídá odpovědnost smluvní, odpovědnost správní včetně disciplinární a konečně též odpovědnost trestní! S ohledem na související právní předpisy, zejména zákon o výkonu povolání a zákon živnostenský (§ 6, § 7, § 11 zákona č. 455/1991 Sb.), bude činnost stavbyvedoucího obvykle provádět zaměstnanec dodavatele stavby, ať jím bude osoba fyzická nebo právnická. Z rozsáhlé odpovědnosti stavbyvedoucího plyne, že ve vztahu k zaměstnavateli musí být vybaven zvláštními kompetencemi a musí s ním být uzavřena odpovídající smlouva, jejíž součástí bude též ujednání o výkonu funkce odpovědného zástupce. Podmínka autorizace je podmínkou pro možnost vykonávat tuto činnost a odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisů není dotčena. Odpovědnost těchto osob je tudíž nepřenosná, což platí nejen ve vztahu ke stavebníkovi, ale i vůči dalším osobám zúčastněným na procesu projektové přípravy stavby a jejího provádění, například vůči projektantovi. Další osobou odpovědnou za dohled nad prováděním stavby je osoba koordinátora bezpečnosti práce a zdraví na staveništi; i pro tuto osobu platí podmínky obdobné, včetně rozsáhlé odpovědnosti za porušení právních povinností. Osobou dohlédající nad prováděním stavby je též autor projektu stavby; jemu přísluší především dohled nad souladem prováděné stavby s projektem, to jest především za dodržování kvalitativních požadavků projektem stanovených.

Povinnosti osob při přípravě a provádění staveb v části IV. hlavě IV. stavebního zákona se týkají stavebníka, vlastníka a osob vykonávající příslušné odborné dozory a vedení staveb, ačkoliv do této skupiny nepochybně patří též osoby připravující projekt stavby (které jsou ve stavebním zákonu uvedeny v části V. hlavě I.). Přestože byly povinnosti stavebníků obsaženy i v předchozí právní úpravě, nebyly shrnuty a explicitně vyjádřeny v samostatném ustanovení a tato skutečnost vedla stavebníky občas k přesvědčení, že žádnou podstatnou odpovědnost nenesou. Jejich odpovědnost je však zcela srovnatelná s odpovědností projektanta a osoby provádějící stavbu, byť se jedná o odpovědnost s nimi nezaměnitelnou. Stavebník nese odpovědnost smluvní, správní a trestní. Na rozdíl od stavebníka nesou ostatní subjekty ještě odpovědnost disciplinární, neboť pro výkon své činnosti musí být autorizovány a jejich výkon podléhá disciplinární působnosti profesní samosprávy.

Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby a mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku, i šetrnost k sousedství. Stavebník je povinen pro účely projednání záměru podle tohoto zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám. Při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen

  • oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor; změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu,

  • před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby a ponechat jej tam až do dokončení stavby, případně do vydání kolaudačního souhlasu; rozsáhlé stavby se mohou označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku,

  • zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby nebo její změny, popřípadě jejich kopie,

  • ohlašovat stavebnímu úřadu fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit,

  • ohlásit stavebnímu úřadu neprodleně po jejich zjištění závady na stavbě, které ohrožují životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby; tuto povinnost má stavebník i u staveb podle § 103 zákona č. 183/2006 Sb.

Stavebním dozorem se v tomto zákoně míní dohled odborně způsobilé osoby nad prováděním stavby svépomocí. I pro osobu vykonávající tento dozor platí obdobně, že musí být osobou odborně způsobilou takovou stavbu vést. Z ustanovení zákona o výkonu povolání architektů, inženýrů a techniků [§ 17 písm. i) ZvpAIT] vyplývá, že v případě staveb prováděných svépomocí, to jest především staveb jednoduchých sloužících bydlení a rekreaci, je oprávněn vést takovou stavbu též architekt.

Činnost koordinátora bezpečnosti práce a zdraví na staveništi v pracovněprávních vztazích i vztazích mimo pracovněprávní vztah představuje novou funkci související s výkonem dohledu nad prováděním staveb. Podmínkou zřízení této funkce je skutečnost, že se na staveništi pohybují osoby dvou a více různých dodavatelských firem; stavební zákon se činnosti koordinátora dotýká jen velmi stručně a pouhými dílčími odkazy [§ 133 odst. 4, § 153 odst. 2 a § 157 odst. 2 stavebního zákona]. Podrobnosti o činnosti koordinátora upravuje samostatný zákon, který je proveden dvěma vládními nařízeními z konce roku 2006 (všechny právní předpisy jsou uvedeny v úvodu). Povinnost a odpovědnost za ustanovení koordinátora nese stavebník, který také jeho činnost financuje. Osoba koordinátora musí splňovat profesní (kvalifikační) požadavky a podstoupit zkoušku odborné způsobilosti, na jejímž základě je jí uděleno příslušné oprávnění.

Základem kontrolní činnosti postupující výstavby je vedení stavebního deníku, resp. jednoduchý záznam o stavbě (v případech stanovených stavebním zákonem; § 157 stavebního zákona), který je ustálenou praxí evidence a kontroly procesu výstavby včetně koordinace všech subjektů, které se na provádění stavby nebo kontroly tohoto procesu účastní. Formy výkonu takové evidence a kontroly jsou různé, v Evropě se tak často děje jednotlivými evidovanými listy, obsahujícími příslušné pokyny rozhodující pro řádné provedení stavby. Nový stavební zákon stanovuje demonstrativně okruh osob, které jsou oprávněny (nebo dokonce povinny) činit záznamy do stavebního deníku. Tento okruh osob se s novým zákonem rozšířil též o autorizovaného inspektora a případně ustanoveného koordinátora bezpečnosti práce a ochrany zdraví na staveništi, ustanoveného podle příslušného zákona.

Zápisy do stavebního deníku mají různý charakter, často jen provozně organizačních pokynů. Některé ze zápisů však mají význam konstitutivní a ověřují provedení některých úkonů nebo existenci nějakých skutečností, s nimiž právo spojuje významné důsledky. Prostřednictvím záznamu do stavebního deníku může projektant v přípustném rozsahu například měnit obsah projektové dokumentace, na což pamatují vnitřní profesní předpisy, ale též zákon autorský. Obdobně může dokonce stavební úřad zápisem ve stavebním deníku povolit změnu stavby před jejím dokončením, pokud to nevylučuje charakter a rozsah změny nebo pokud to nevylučuje charakter stavby sám (nemovitá kulturní památka) [§ 118 odst. 3 a § 134 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.].

Subjekty odpovědné za výstavbu II. vybrané činnosti ve výstavbě / součinnost vlastníků technické infrastruktury

Nové postavení odborníka vůči společnosti v rámci stavebního zákona odráží především zákon o výkonu povolání autorizovaných osob, navazující na ustanovení § 158 až § 160 SZ, vymezujících vybrané činnosti ve výstavbě a základní náležitosti jejich výkonu. Ve výše uvedeném smyslu je povinností autorizované osoby uplatňovat právní předpisy, na nichž je založen výkon autorizovaných činností, především v zájmu vlastníka (zákazníka) a s respektem k veřejnému zájmu při zachovávání etiky profese. Z hlediska odborné povahy výkonu těchto činností se v souladu se stavebním zákonem vybranými činnosti ve výstavbě rozumí takové činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu. Právnické osoby mohou vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě, jen pokud zabezpečí jejich výkon pouze výše uvedenými osobami.

Za vybrané činnosti se pro účely stavebního zákona považují

  • projektová činnost, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace a dále zpracování dokumentace staveb pro vydání územního rozhodnutí a stavebního povolení, včetně statických a dynamických výpočtů konstrukcí staveb. S výjimkou staveb pro bydlení, staveb podzemních, opěrných zdí a změn těchto staveb, se za vybrané činnosti nepovažuje zpracování dokumentace drobných staveb a jednoduchých staveb a jejich změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává kvalifikovaná osoba,

  • vedení realizace staveb nebo činností, resp. opatření nestavební povahy, například provádění zahradních a krajinných úprav a podobně [s výjimkou vedení realizace jednoduchých staveb uvedených v § 104 odst. 2 SZ a pochopitelně též staveb, pro něž není třeba ani ohlášení, uvedených v § 103 SZ] a veškerých změn těchto staveb ve smyslu ustanovení § 2 odst. 3 až 6 SZ.

Osoby, jejichž odborná způsobilost byla ověřena, jsou povinny při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy; tímto ustanovením se rozumí, že osoba vykonávající činnost uvedenou v § 158 a § 159 SZ odpovídá za „správnost, celistvost a úplnost” jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, resp. že odpovídá za „správnost, celistvost, úplnost dokumentace a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace”. Těmito pojmy je odpovědnost autorizovaných osob vymezena velmi široce, jak to ostatně odpovídá povaze jimi vykonávané odborné činnosti a poskytovaných služeb. Nejedná se pouze o úplnost dokumentace z hlediska sledovaných veřejných zájmů a požadavků stanovených zákonem, ale především o celistvost návrhu a projektu, zodpovědné skloubení požadavků a náležitostí estetických, provozně dispozičních (funkčních), materiálových a technologických (strukturálních) tak, aby vzniklo komplexní dílo; nelze akceptovat názor, že projekt stavby může být složen z projektů vyhotovovaných per partes, nekoordinovaných do celistvého návrhu a projektu. Významnost profese, daná její odpovědností, se promítá i do požadavku odpovědnosti nejen za proveditelnost stavby, nýbrž i za její bezpečnost, jakkoliv v tomto případě nesou svůj díl odpovědnosti rovněž jednotliví specialisté a spolupracující profese.

Obdobně platí i pro provádění staveb, že osoba vykonávající činnost uvedenou v § 160 SZ je povinna zabezpečit „odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím”, a je povinen zabezpečit, aby i další práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. Při své činnosti jsou tyto osoby vázány především vydanými správními rozhodnutími a ověřenou projektovou dokumentací; ve smyslu těchto dokumentů a v souladu s právem jsou i při provádění staveb povinny dodržovat obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Sám zákon o výkonu povolání, který provádí ustanovení § 158 až § 160 SZ, podrobněji upravuje v první části rozsah zákonné úpravy a její vztah k ostatním právním předpisům. Ve druhé části určuje podmínky a náležitosti udělování autorizace, ve třetí části vymezuje podmínky a náležitosti výkonu činnosti autorizovanými, popřípadě registrovanými osobami (působnost autorizovaných osob je uvedena pro autorizovaného architekta v § 17, autorizovaného inženýra v § 18 a autorizovaného technika v § 19). Ve čtvrté části určuje zákon o výkonu povolání podmínky a náležitosti disciplinární odpovědnosti autorizovaných osob. V části páté jsou podrobně stanoveny podmínky působnosti České komory architektů a České komory inženýrů a techniků činných ve výstavbě, a to zejména rozsah a obsah jejich působnosti a struktura jejich orgánů. V nové části šesté jsou zvláště upraveny podmínky pro výkon povolání osobami z jiných členských států Evropské unie a evropského hospodářského prostoru – a to osob registrovaných pro výkon povolání jako osoby usazené a jako osoby hostující. Část šestá vymezuje požadavky na výkon činností občany Evropské unie, a to nejprve pro osoby usazené a hostující společně v obecných ustanoveních o posuzování jejich kvalifikačních předpokladů, jejich práva a povinnostech, postavení uznávacího orgánu a jeho působnosti, podmínkách užívání akademických titulů a právu na soudní ochranu. Samostatně jsou upraveny požadavky na výkon činnosti osobami usazenými (žádost o registraci, bezúhonnost, činnost uznávacího orgánu, členství v Komoře) a osobami hostujícími (oznámení a činnost uznávacího orgánu). Zvláštní společná a závěrečná ustanovení v části sedmé deklarují právo neúspěšného uchazeče domáhat se ochrany u obecného soudu, zmocňují komory umožnit udělení autorizace i uchazečům s obdobným zahraničním oprávněním k výkonu činnosti, popřípadě uznat výjimku z ustanovení o občanství.

V souladu se zmocněním obsaženým v ustanovení § 30 vydala Česká komora architektů /ČKA/ (obdobné dokumenty vydává též Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě /ČKAIT/) se souhlasem ministra pro místní rozvoj a z jeho rozhodnutí ke dni 6. září 2004 Autorizační řád České komory architektů, který provádí podrobně ustanovení § 4, 6 až 9, 13, 17, 29, 30 a 32 zákona. Pro osoby registrované vydala ve stejném období Uznávací a registrační řád ČKA. Autorizační řád vymezuje náležitosti autorizace, autorizačního řízení a třídění, rozsah a obsah autorizace a jejich označování, náležitosti vzdělání, požadavky na odbornou praxi konanou pod dohledem, náležitosti žádosti o udělení autorizace s výčtem dokladů k žádosti přikládaných, náležitosti posouzení žádosti, zkoušky odborné způsobilosti a udělování autorizace; náležitosti zkoušky odborné způsobilosti, náležitosti složení slibu, náležitosti osvědčení o autorizaci, zápisů o jednáních a rozhodnutích rady a dokladů vyhotovovaných v souvislosti s udělováním autorizace a konečně náležitosti zápisu a vedení seznamu autorizovaných osob. Obdobně je koncipován též Uznávací a registrační řád ČKA k provedení § 30a až 30r zákona s tím, že je rozlišován režim pro registrované osoby usazené a hostující. Přílohou registračního řádu jsou Příloha I – Žádost o provedení registrace (osoby usazené ucházející se o registraci) a Příloha II – Oznámení o výkonu povolání na území ČR a žádost o provedení registrace (osoby hostující ucházející se o registraci).

Základním profesním předpisem vymezujícím podmínky etického výkonu povolání autorizovanými osobami je Profesní a etický řád České komory architektů. Tento profesní předpis upravuje pět základních okruhů právních a profesně etických vztahů, do nichž autorizovaný architekt vstupuje, a to vztah k profesi samé, vztah ke klientovi, vztah ke společnosti, vztah k ostatním architektům a vztah k profesnímu společenství (Komoře).

Rozsah vybraných činností ve výstavbě však není omezen toliko na činnost architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě dle zákona o výkonu povolání, ale týká se též (v souvislosti s výstavbou) řady dalších činností podle speciálních právních předpisů, zejména

  • projektování a provádění restaurátorských činností a archeologických výzkumů;

  • projektování územních systémů ekologické stability;

  • posuzování vlivů na životní prostředí;

  • podávání odborných posudků v řízení podle zákona o ovzduší;

  • ověřování způsobilosti zpracovávat projekty pozemkových úprav;

  • provádění geodetických činností;

  • provádění geologických a hornických činností včetně projektování;

  • provádění činností v energetických odvětvích;

  • provádění některých odborných činností v elektronických komunikacích;

  • provádění odborných činností v požární ochraně;

  • provádění činností při využívání atomové energie;

  • provádění činností při nakládání s nebezpečnými látkami;

odkazy na příslušné právní předpisy jsou uvedeny v bloku „související předpisy” ke komentáři k této části stavebního zákona.

Odbornou souvislost s výstavbou obsahují též některé další právní předpisy upravující související neprofesní odborné činnosti (správní výkony), zejména pro provádění správních činností při výkonu veřejné správy (státní správy, státní správy v přenesené působnosti a samosprávy). Vedle uvedených základních oprávnění k výkonu povolání existuje ještě řada předpisů upravujících výkon některých dalších činností souvisejících s výstavbou; jedná se zejména o

  • pro projektování a provádění restaurátorských činností a archeologických výzkumů zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 66/1988 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;

  • pro projektování územních systémů ekologické stability zákon č.

 
 Napište nám
 Beru na vědomí, že tento formulář neslouží pro zadávání odborných dotazů, ale pro zasílání Vašich podnětů a postřehů k fungování portálu. Pro zadávání odborných dotazů prosím používejte tento formulář. Děkujeme za pochopení.
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: