V praxi stavebních úřadů se poměrně často objevuje případ, kdy určitá stavba v důsledku jejich úprav či změny, případně stavba úplně nová, přesáhne na sousední pozemek.
Z hlediska formálně procesního je nejjasnější případ, kdy má být realizována stavba nová, která má dle předložené dokumentace svým půdorysem přesahovat na sousední pozemek.
V takovém případě se jedná o stavbu na cizím pozemku, což samozřejmě musí žadatel doložit patřičnými oprávněními provést stavbu na předmětném pozemku, které mu svědčí od vlastníka sousedního pozemku. Jestliže takovýto soukromoprávní titul stavebník nedoloží, stavební úřad nemůže příslušné rozhodnutí o umístění stavby k žádosti vydat.
Poněkud složitější situace je případ, kdy dle dokumentace pro územní řízení stavba nepřesahuje na sousední pozemek, nicméně jeho vlastník z důvodu nesprávně stanoveného průběhu hranice mezi pozemky tento přesah namítne. V takovém případě stavebnímu úřadu nezbývá, než vyzvat podatele takové námitky k uplatnění svého práva, v rámci kterého zpochybňuje stávající průběh hranice mezi pozemky, u příslušného soudu, neboť stavebnímu úřadu nepřísluší rozhodovat o rozsahu vlastnického práva k nemovitostem v rozporu se stavem evidovaným v katastru nemovitostí. Pokud tedy podatel námitky, jíž zpochybňuje průběh hranice, žalobu, která by představovala předběžnou otázku a byla by důvodem pro přerušení řízení, nepodá, stavební úřad vychází z veřejné evidence, tedy z katastru nemovitostí. Jestliže je pak žadatelem předložena dokumentace pro územní řízení, ze které vyplývá umístění stavby výhradně na pozemku v jeho vlastnictví, stavební úřad nemá důvod prokázání vlastnického práva žadatele k pozemku, na kterém má být umístěna stavba, zpochybňovat.
Jinou situací bude, jestliže bude účastník řízení rozporovat polohu stavby ve vztahu k hranici mezi pozemky v řízení o jejím dodatečném povolení, tedy stavby již realizované, a to nikoliv z důvodu, že by namítal jiný průběh hranice, než je evidován v katastru nemovitostí, ale naopak z důvodu, že hranice není správně (nebo vůbec) vytyčena v terénu, v důsledku čehož nelze řádně určit polohu stavby. Jestliže je hranice v terénu vytyčena, realizovaná stavba je umístěna dle tohoto vytyčení na pozemku ve vlastnictví žadatele, a účastník řízení namítá, že vytyčení neodpovídá stavu evidovanému v katastru nemovitostí, musí tuto skutečnost tento účastník prokázat. Za předpokladu, že se rozhodne objednat „nové“ vytyčení průběhu hranice, nemělo by se toto vytyčení v rámci přípustné odchylky lišit od vytyčení stávajícího. V opačném případě postupoval jeden z geodetů v rozporu s právními předpisy, a některé z obou vytyčení musí být zatíženo vadou. V případě, že takovouto vadu…
