Veřejně prospěšné stavby a opatření jsou jedny ze základních pojmů územního plánování, které definuje stavební zákon. Koridory a plochy pro ně vymezované jsou jednou z esenciálních náležitostí územně plánovací dokumentace.
Dle ust. § 2 odst. 1 písm. l) stavebního zákona je veřejně prospěšnou stavbou stavba pro veřejnou infrastrukturu (podle písm. k se jedná o dopravní a technickou infrastrukturu, občanské vybavení a veřejná prostranství zřizovaná ve veřejném zájmu), určená k rozvoji nebo k ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci. Veřejně prospěšné opatření je v dalším odstavci definováno jako opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.
Vymezením veřejně prospěšné stavby nebo opatření může být vlastník dotčené nemovitosti nejenom limitován ve využití pozemku, které je ve většině případů pro jiný účel vyloučeno, ale také v tom, že současně může být pro tyto záměry územně plánovací dokumentací vymezeno také předkupní právo, nebo může dojít pro tento záměr k odnětí nebo omezení vlastnických práv. Z těchto důvodů je vhodné si připomenout, resp. nastínit, pravidla pro vymezování ploch a koridorů veřejně prospěšných staveb a opatření, a pravidla pro určení účelu vyvlastnění.
V obecné rovině platí, že pro liniové stavby (dopravní a technická infrastruktura) a pro některá opaření nestavební povahy, jako jsou např. biokoridory územního systému ekologické stability, je vymezován koridor (ust. § 2 odst. 1 písm. i stavebního zákona), který je ve smyslu příslušné úpravy prováděcí vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zvláštním druhem plochy. Právě ust. § 9 a 10 vyhlášky č. 501/2006 Sb. říká, že plochy dopravní a technické infrastruktury se samostatně vymezují, pokud takovéto záměry nemohou být začleněny do ploch jiného způsobu využití. U technické infrastruktury je navíc podmínka pro vymezení příslušného koridou to, že jiné využití těchto pozemků není možné. Pokud by totiž bylo, vedení technické infrastruktury se vymezí pouze trasou. Plocha dopravní infrastruktury se vedle prokázání nemožnosti začlenění pozemků do jiných ploch vymezuje i v případě, kdy je jejich vymezení nezbytné k zajištění dopravní přístupnosti určité plochy. Plochy dopravy se dále děli na plochy silniční dopravy, drážní dopravy, letecké dopravy, vodní dopravy a logistická centra jako plochy kombinované dopravy.
Vzhledem k tomu, že sám stavební zákon používá u liniových staveb pojmu koridor, čímž jakoby chtěl zákonodárce naznačit, že se oproti obecnému pojmu plocha tento nástroj vyznačuje určitými specifickými vlastnostmi, je třeba se zamyslet nad možným způsobem a skutečným dopadem jeho vymezení. Na rozdíl od většiny ostatních ploch, které popisem jejich funkčního využití upravují přípustné využití vyjmenovanými záměry každého pozemku, který se v nich nachází (typicky plochy bydlení), označuje koridor území, na kterém má být umístěn jeden konkrétně definovaný záměr, včetně staveb s ním souvisejících a jím vyvolaných. S tím poměrně úzce souvisí to, že v některých dokumentacích jsou koridory vymezovány s tzv. překryvnou funkcí. Uvedené související a vyvolané stavby, které nebyly v době pořizování…
