Stále rostoucí ceny nás nutí k zamyšlení, kde všude se dají hledat úspory nákladů. Jednou z dosud opomíjených komodit je také voda. Základním předpokladem pro využívání dešťové vody je její kvalita. V prvé řadě musí být splněny podmínky zdravotní nezávadnosti a další důležitou vlastností je tvrdost vody. Chtěli byste snížit provozní náklady? Poznejte systém jímání, čištění a ukládání dešťové vody. Myslete, kde byste mohli ušetřit!
Stále rostoucí ceny nás nutí k zamyšlení, kde všude se dají hledat úspory nákladů. Jednou z dosud opomíjených komodit je také voda (
sladké vody je na světě cca 3 %!). A protože i zde platí ono okřídlené rčení, že příroda nám účet za dešťovou vodu nevystaví, měli bychom se vážně zabývat i jejím využitím a navíc v místě, kde spadne a nikoli se snažit o její nesmyslné a rychlé odvedení z území do vodotečí a ještě za to platit. K tomu by měla přispět systémová opatření, nejlépe s celostátní působností, zakomponovaná do legislativy ČR. Velmi důležité by potom byly předpisy o hospodaření s dešťovou vodou, které by se staly nedílnou součástí při navrhování pozemních staveb včetně terénních úprav. V případě, že nelze dešťovou vodu v místě spadu přímo využít, by se měla provést opatření k jejímu zasáknutí např. zmenšením výměry nepropustných ploch, zelených střech aj.
Zdánlivý dostatek může vést k domněnce, že zdroje vody jsou nevyčerpatelné a tak není tlak na hospodárné využívání vody příliš silný. Opak je pravdou. O tom se přesvědčíte v okamžiku, kdy zjistíte, že z výtokové armatury (kohoutku) voda neteče. Pokud jde o „pouhou" poruchu na vodovodním řadu, není důvod ke znepokojení. V případě, že se jedná o nedostatek vody ve zdroji, už důvody k obavám nabývají na významu. Takové situaci lze předejít zlepšeným hospodařením s vodou. Jak již bylo uvedeno, cena vody stále roste a navíc voda odebíraná z veřejného vodovodu musí být odvedena do veřejné kanalizace a to pochopitelně není zadarmo. Jinými slovy zaplatíte kromě vodného i tzv. stočné. V tom okamžiku již jednotka objemu vody přijde na více než dvojnásobek. Samozřejmě šetřit vodou pouze z hlediska ekonomického by při rozhodování zda dešťovou vodu využívat zřejmě neobstálo. Z globálního pohledu už je situace jiná. Už počátkem minulého století byly vodovody užitkové vody zcela běžné. V období „hojnosti" se vše staré systematicky likvidovalo a v honbě za úsporami se zjistili, že vody je dostatek, ale naopak oceli na výrobu potrubí je nedostatek, a tak to vlastně všechno začalo. Doufám, že si z tohoto období vezmeme poučení a začneme šetřit skutečně na pravém místě. Ne ve všech případech je nutno používat pitnou vodu, pro splachování WC jde pak skutečně o anomálii. Jedním z řešení je využití dešťové vody. Odhaduje se, že až 50 % pitné vody může být nahrazeno vodou dešťovou.
Základním předpokladem pro využívání dešťové vody je její kvalita.
V prvé řadě musí být splněny podmínky zdravotní nezávadnosti, aby nebylo ohroženo zdraví uživatele, a současně musí zůstat zachován komfort užívání vody.
Další důležitou vlastností je tvrdost vody, která udává obsah solí, rozpuštěných v litru vody. Tvrdost vody lze rozdělit do čtyř kategorií:
- Měkká voda s obsahem solí < 1,3 mmol/l
- Středně tvrdá voda s obsahem solí 1,3 - 2,5 mmol/l
- Tvrdá voda s obsahem solí 2,5 - 3,8 mmol/l
- Velmi tvrdá voda s obsahem solí > 3,8 mmol/l
Pro nízký obsah solí patří dešťová voda do kategorie „měkká voda". Pro závlahu zeleně je bezkonkurenčně nejlepší volbou, protože je to přirozený přírodní zdroj vláhy a kromě toho neobsahuje chlór. Ze stejných důvodů je vhodná také pro praní, kde lze snížit dávky pracích prášků, což přináší nejen další úsporu nákladů, ale současně také přispívá k ochraně životního prostředí. K tomu účelu již někteří výrobci dodávají pračky, které mají dva přívody vody a programátor nastaven pro automatické přepínání mezi oběma zdroji vody. Jak již bylo řečeno, zvláště vhodná je dešťová voda také ke splachování WC.
Čistota dešťové vody bude záviset na množství a četnosti srážek. Při delších intervalech mezi jednotlivými srážkami dojde k vyšší míře znečištění jak atmosféry, tak také povrchů, na něž srážky dopadnou. Při průchodu atmosférou a následně po dopadu na nepropustnou krytinu dojde ke splachu nečistot, nahromaděných v období sucha. Naopak látkové znečištění vody se výrazně snižuje po spadu cca 1-3 mm srážek.
Systém jímání dešťové vody samozřejmě není zadarmo. Investiční náklady budou záviset na velikosti zařízení a na stupni komfortu ovládání. Složité a výkonné průmyslové systémy budou o několik řádů dražší než systém pro využití k závlaze zahrádky u…
