Využití dešťové vody

12.5.3

Využití dešťové vody

 NahoruCENA VODY

Stále rostoucí ceny nás nutí k zamyšlení, kde všude se dají hledat úspory nákladů. Jednou z dosud opomíjených komodit je také voda (sladké vody je na světě cca 3 %!). A protože i zde platí ono okřídlené rčení, že příroda nám účet za dešťovou vodu nevystaví, měli bychom se vážně zabývat i jejím využitím a navíc v místě, kde spadne, a nikoli se snažit o její nesmyslné a rychlé odvedení z území do vodotečí a ještě za to platit. K tomu by měla přispět systémová opatření, nejlépe s celostátní působností, zakomponovaná do legislativy ČR. Velmi důležité by potom byly předpisy o hospodaření s dešťovou vodou, které by se staly nedílnou součástí při navrhování pozemních staveb včetně terénních úprav. V případě, že nelze dešťovou vodu v místě spadu přímo využít, by se měla provést opatření k jejímu zasáknutí např. zmenšením výměry nepropustných ploch, zelených střech aj.

Zdánlivý dostatek může vést k domněnce, že zdroje vody jsou nevyčerpatelné, a tak není tlak na hospodárné využívání vody příliš silný. Opak je pravdou. O tom se přesvědčíte v okamžiku, kdy zjistíte, že z výtokové armatury (kohoutku) voda neteče. Pokud jde o "pouhou“ poruchu na vodovodním řadu, není důvod ke znepokojení. V případě, že se jedná o nedostatek vody ve zdroji, už důvody k obavám nabývají na významu. Takové situaci lze předejít zlepšeným hospodařením s vodou. Jak již bylo uvedeno, cena vody stále roste (viz tabulka číslo 1) a navíc voda odebíraná z veřejného vodovodu musí být odvedena do veřejné kanalizace, a to pochopitelně není zadarmo. Jinými slovy zaplatíte kromě vodného i tzv. stočné. V tom okamžiku již jednotka objemu vody přijde na více než dvojnásobek. Samozřejmě šetřit vodou pouze z hlediska ekonomického by při rozhodování, zda dešťovou vodu využívat, zřejmě neobstálo. Z globálního pohledu už je situace jiná. Už počátkem minulého století byly vodovody užitkové vody zcela běžné. V období "hojnosti“ se vše staré systematicky likvidovalo a v honbě za úsporami se zjistilo, že vody je dostatek, ale naopak oceli na výrobu potrubí je nedostatek, a tak to vlastně všechno začalo. Doufám, že si z tohoto období vezmeme poučení a začneme šetřit skutečně na pravém místě. Ne ve všech případech je nutno používat pitnou vodu, pro splachování WC jde pak skutečně o anomálii. Jedním z řešení je využití dešťové vody. Odhaduje se, že až 50 % pitné vody může být nahrazeno vodou dešťovou.

Tab. č. 1: Vývoj cen vodného a stočného

 NahoruKVALITA DEŠŤOVÉ VODY

Základním předpokladem pro využívání dešťové vody je její kvalita.

V prvé řadě musí být splněny podmínky zdravotní nezávadnosti, aby nebylo ohroženo zdraví uživatele, a současně musí zůstat zachován komfort užívání vody.

Další důležitou vlastností je tvrdost vody, která udává obsah solí, rozpuštěných v litru vody. Tvrdost vody lze rozdělit do čtyř kategorií:

• Měkká voda s obsahem solí ... <1,3 mmol/l

• Středně tvrdá voda s obsahem solí ... 1,3 – 2,5 mmol/l

• Tvrdá voda s obsahem solí ... 2,5 – 3,8 mmol/l

• Velmi tvrdá voda s obsahem solí ... >3,8 mmol/l

Pro nízký obsah solí patří dešťová voda do kategorie "měkká voda“. Pro závlahu zeleně je bezkonkurenčně nejlepší volbou, protože je to přirozený přírodní zdroj vláhy a kromě toho neobsahuje chlór. Ze stejných důvodů je vhodná také pro praní, kde lze snížit dávky pracích prášků, což přináší nejen další úsporu nákladů, ale současně také přispívá k ochraně životního prostředí. K tomu účelu již někteří výrobci dodávají pračky, které mají dva přívody vody a programátor nastaven pro automatické přepínání mezi oběma zdroji vody. Jak již bylo řečeno, zvláště vhodná je dešťová voda také ke splachování WC.

 NahoruČISTOTA DEŠŤOVÉ VODY

Čistota dešťové vody bude záviset na množství a četnosti srážek. Při delších intervalech mezi jednotlivými srážkami dojde k vyšší míře znečištění jak atmosféry, tak také povrchů, na něž srážky dopadnou. Při průchodu atmosférou a následně po dopadu na nepropustnou krytinu dojde ke splachu nečistot, nahromaděných v období sucha. Naopak látkové znečištění vody se výrazně snižuje po spadu cca 1–3 mm srážek.

Systém jímání dešťové vody samozřejmě není zadarmo. Investiční náklady budou záviset na velikosti zařízení a na stupni komfortu ovládání. Složité a výkonné průmyslové systémy budou o několik řádů dražší než systém pro využití k závlaze zahrádky u rodinného domu.

Věřím, že do budoucna bude využívání dešťové vody zcela samozřejmé a bude podobně jako šetření energií zohledněno a zahrnuto do programu státních dotací. Na využití dešťové vody by se mělo myslet už při zpracování projektu stavby. To je zvláště důležité u velkých staveb (zpevněných ploch), kdy je největší riziko spojeno zejména s případnými přívalovými srážkami. Zachycováním a ukládáním dešťové vody v…